Rubriky:

Atletika

Horor překážkáře Svobody: Přijet do nemocnice o něco později, hrozila mi amputace

1. března 2013 09:48 - Praha

Osud ho nehezky zkouší. V pondělí to budou dva roky, kdy Petr Svoboda vybojoval zlato na halovém mistrovství Evropy v Paříži. Od té doby ale nezávodí. Místo úspěchů se překážkáři hromadí zdravotní potíže. Absolvoval dvě operace achillovky a dokonce mohl přijít o nohu.

 

Milan Malíček, Právo

V lednu jste absolvoval léčbu zraněné achillovky u slavného německého doktora Müllera-Wohlfahrta. Jak probíhala?

Přijel jsem tam v pondělí, s sebou jsem měl všechny výsledky vyšetření a lékařské zprávy za dobu od mého zranění.

To musela být pěkně velké složka…

Byl to takový menší šanon… K tomu rentgeny na cédéčkách, rozbory krve, všechno možné.

Pak jste se ale ještě vracel do Čech.

Byl jsem tam jen na otočku. Ty zprávy studoval dvě hodiny, pak mluvil se svým člověkem, co má na starosti rezonanci, a říkal, že vymyslí strategii léčby na příští týdny. Domluvilo se, že dopoledne budu chodit na ionizaci, odpoledne mi bude ordinovat homeopatika. Po následném léčení jsem se do Čech vrátil s tím, že budu rehabilitovat a poté začnu postupně trénovat.

Zatím to zní jako vcelku hladký popis léčby…

Ano, měl jsem velká očekávání, protože doktor Müller-Wohlfahrt mi dal naději, že se noha uzdraví.

Co se tedy stalo?

Přišel problém. Do nohy se mi během pár dní dostala nějaká infekce.

Jak se to vůbec mohlo stát?

Těžko říct, měl jsem horečky kolem 39 stupňů a večer strašnou zimnici. V baráku máme 25 stupňů, já měl na sobě tři trička, mikinu, péřovku a byla mi strašná zima.

Pak jste se rozhodl svůj stav řešit?

Volal jsem svému manažerovi Josefu Jindrovi, že mi není nejlíp. Člověk odhadne, že ležením v posteli se z toho nevyléčí. Tak jsme se domluvili a já jel do Prahy na Chodov za profesorem Kolářem, byl tam i primář Hospodár, se kterým spolupracuji ve Vittore Teamu. Když uviděli nohu, ozvalo se: „Tohle je průser.“ Jak jsem viděl ty jejich vytřeštěné oči, polilo horko i mě.

Jak noha vypadala?

Byl tam na achillovce velký otok, ta jizva po operaci se jakoby rozpustila, dostal jsem tam zánět a hnis. Hnusný pohled. Když mi to zmáčkli, byla to bolest jak blázen. Hned mi domluvili lůžko v nemocnici, Jiřinka (manželka – pozn. red.) mě tam odvezla. Dávali do mě antibiotika a ráno jsem šel zase na operaci, do měkkých tkání mi dali drény.

Tím se povedlo zánětu zbavit?

Ta antibiotika na něj zabrala. Navíc pozitivní bylo, že velký problém pomohl vyřešit malý. Achillovka zůstala nepoškozena, nedošlo k žádné nekróze a je snad teď v pořádku. Konečně se také Petru Svobodovi nestalo to nejhorší, co mohlo… Ale co mi pak říkali doktoři, to mě dost vyděsilo.

Co jste si vyslechl?

Pan Hospodár říkal, že jsem měl štěstí. Tak jsem se divil, jaké. A on mi vysvětlil, že kdybych přijel o pár hodin později, hrozila by mi amputace. A kdyby to bylo o dvanáct později, mohl bych bojovat o život. Je pravda, že infekce se dostala vysoko až někam ke kolenu, já si třeba vůbec nepamatuju, jak mě přijímali na pohotovosti, to jsem prý i omdlel. Hrozný…

Jak jste nesl, že se vyskytly další komplikace?

Když jsem se dozvěděl, co se přihodilo, já si spíš říkal, proč zase já, čím jsem si to zasloužil. Když je jedno procento, že se něco stane, vždycky to vyjde. Teď asi vsadím Sportku, snad to platí i opačně.…

Jaké prognózy vám doktoři dávají směrem k návratu na dráhu?

Já už se teď na doktory neupínám. Samozřejmě je poslouchám, co se týče rehabilitací, ale dám i na své pocity. Kdybych na ně dával i dřív, možná to nemuselo dopadnout takhle.

Přenosy z halového evropského šampionátu v Göteborgu si v televizi pustíte? Nebo překážky radši ne?

Asi tak. Když se podívám, že ti kluci letos běhají prd… Nejhorší je, že mám v tom stavu i problém se radovat z úspěchů ostatních. Samozřejmě jim moc fandím, ale přijde mi, že jsem to dřív uměl prožít víc a spontánněji. Ale ať si kdo chce, říká, co chce, já se ještě vrátím!

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika