Článek
Vás myšlenky na útok na světový rekord Rusky Pečonkinové 52,34 vůbec nenapadají?
Zatím tak vysoko nepomýšlím. Říkám si, že by bylo super běžet pod 53 sekund. Osobní rekord mám už z předloňské sezóny, tak bych ho chtěla určitě vylepšit, ideálně předvést ten svůj nejlepší čas na mistrovství světa. Je pravda, že občas si někdo dělá srandu, třeba že světový rekord zaběhnu na Zlaté tretře, ale já to přecházím s úsměvem.
I od svého nového kouče Dalibora Kupky podobné narážky slýcháte?
Od trenéra taky, ale v žertu. Oba víme, že k rekordu je ještě pořádný kus cesty.
V hale na hladké čtvrtce jste se letos zlepšila o vteřinu a půl. Na překážkách vám k rekordu chybí necelá sekunda…
Právě proto, jak rychle jsem běhala v hale, věřím, že bych pod 53 sekund mohla běžet. Co bude dál, se uvidí, svěťák je ještě dost daleko, i když třeba Jamajčanka Walkerová se mu už dokázala dost přiblížit.
Když se podíváte na rekordní závod Pečonkinové, v čem máte vy ještě rezervy? V absolutní rychlosti, technice nad překážkami či krokovém rytmu?
Já ten rekord viděla snad jednou, tak těžko říct. V technice přeběhu už se podle mě moc zlepšovat nemůžu, krokový rytmus zatím budu mít stejný jako vloni, ale jsem rychlejší a silnější, takže bych měla celkově běžet rychleji.
K optimismu vás vedou i tréninkové ukazatele?
Těžko se to porovnává, protože Martina (bývalá trenérka Blažková – pozn. red.) měřila časy trochu jiným způsobem. Když jsem teď běžela podruhé a poprvé překážky v tretrách, měla jsem za pátou překážkou stejný čas jako u Martiny osobák. I z toho soudím, že jsem na tom hodně dobře.
Se závody začínáte nezvykle brzo, už teď o víkendu na Drake Relays v americkém Des Moines, proč?
Dostala jsem pozvánku, jsou tam velmi dobré podmínky, tak by byla škoda je nevyužít. Je tam nový sponzor, který do závodů dal hodně peněz (za vítězství je vypsáno málo vídaných 25 000 dolarů, skoro půl miliónu korun – pozn. red.), bude tam spousta medailistů z Londýna.
Čeká vás i Diamantová liga v Šanghaji a americkém Eugene, což obnáší další dlouhé hodiny v letadle. Jak snášíte cestování?
Je pravda, že ho bude dost, což nemám moc ráda. Ale teď do Des Moines jsem letěla s přítelem Honzou, na další závody už s dalšími atlety, tak se to líp snáší. Eugene jsem dostala příkazem od sponzora a na Šanghaj jsme se domluvili s Dálou, že závod je lepší než trénink.
Jako medailistka z Londýna asi nemáte problém, že by vás na nějaký závod nezvali…
Myslím, že manažer nemá problém mě někam dostat, ale to už neměl asi ani vloni. Spíš to býval boj s dráhami, abych dostala nějakou dobrou, teď už by i to mohlo jít bez problémů.
