Rubriky:

Atletika

Tyčkařkám ve vichru hrozil přesun do tunelu. Svobodová byla ráda, že zůstala zdravá

22. června 2013 21:26 - Dublin

Pro všechny disciplíny byl vítr o síle blížící se deseti metrům za sekundu v irském Dublinu nepříjemný, pro tyčkařky ale mohl být i nebezpečný. Také se zvažovala varianta přesunu do tunelu v útrobách stadiónu, ale nakonec i tyčkařky v rámci první ligy mistrovství Evropy družstev skákaly venku. Nejlepší z nich byla mistryně Evropy Jiřina Svobodová. Poté, co jako jediná zdolala 440 cm, se k větru přidal i prudký liják a vyhnal ji ze sektoru.

 

Kateřina Šulová, ČTK

Jak náročná byla soutěž v těchto podmínkách?

Mě to moc bavilo. I když foukal vítr a pak se rozpršelo, chtěla jsem těch 450 skočit. Ptali se mě, jestli chci ještě pokračovat, když už jsem sama v soutěži, já říkala, že ano, ale pak začalo pršet ještě víc.

Musela jste kvůli silnému větru něco měnit?

Všechno. Každý pokus byl jiný, buď jsem byla o dvě stopy blíž, nebo dál. Ale kupodivu foukal většinou dobrý vítr, i když někdy z boku. Jsem hlavně ráda, že jsem vydržela zdravá. Občas jak tam ty holky spadly, to nevypadlo dobře.

Soutěž se navíc dost táhla na to, že pravidla na mistrovství Evropy družstev nahrávají spíše jejím zkrácení…

Pršelo každých pět minut a oni nám tam nedonesli stan, to jsem moc nepochopila. Když jsme říkaly, že ho chceme, divily se, na co ho potřebujeme. Pak přišly oštěpařky a těm stan donesly. Ale když se chtěly schovat, stejně vítr ten stan zboural. Je pravda, že se to dost táhlo, po příchodu oštěpařek nám na dvacet minut přerušili soutěž. Nemají to promyšlené…

Dokonce se zvažovala varianta, že by se soutěž kvůli počasí odskákala v rozcvičovacím tunelu…

Já jsem nechtěla, ostatní holky taky ne. Kdyby mělo nějak hodně pršet, tak asi jo, ale zas takové podmínky, že bychom to musely přesouvat do tunelu, nebyly. Já byla ráda, že jsme to nakonec odskákaly venku.

Máte v podvědomí, že v takových podmínkách hrozí větší nebezpečí?

Musela jsem se udržovat ve flegmatickém stavu. Někdy přijde závod, mně cvakne, rozeběhnu se a je mi jedno, co kde bude. Tady jsem si říkala: „Musíš být v klidu, v klidu“. Vítr foukne jednou zprava, jednou zleva a to člověka rozhodí, když má v ruce čtyřapůlmetrový klacek.

Může vás náhlý poryv ve vzduchu sfouknout?

Při jednom pokusu jsem hodně přemýšlela, kam mám hodit tyč hodit. Najednou se mi roztočila a já nevěděla, jestli směrem na rozhodčí nebo oštěpařky… Je to hodně nepříjemné. Obzvlášť, když je celou dobu jiný vítr. Jsem fakt ráda, že jsem vydržela zdravá, ale mrzí mě, že jsem zase 450 nepokořila.

Ve čtvrtek na Zlaté tretře v Ostravě snad budou podmínky lepší…

Doufám. Ale štve mě to, protože letos se buď skáče v brutálním vedru, nebo v dešti a jak má člověk potom něco skočit…

Sledujete, jak si vedou ostatní čeští reprezentanti? Soutěž je zatím rozjetá parádně…

Zní to hnusně, ale já poslední dobou koukala pořád po všech, fandila jsem a trochu mě to asi rozhodilo. Takže jsem si řekla, že tentokrát pojedu sama na sebe právě proto, že jsme tu jako tým a nesmím jim to pokazit. Ale v neděli půjdu na stadión a vyřvu si hlasivky.

Michal Osoba (Dublin), Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika