Článek
Jak náročná to byla soutěž?
Asi to znáte z průběhu celých těch dvou dnů, jak všichni mluvili o větru a počasí. Pro nás to bylo to samé, jediné pozitivum bylo, že po našem příchodu na stadión déšť pomalu ustával a trochu i vysvitlo sluníčko. Nicméně studený vítr dál foukal, nic extra.
Zdálo se, že jste trochu bojoval s rozběhem.
První dva hody letěly na 75 metrů, řekl jsem si, že musím zaktivnit nohy a naběhl jsem trochu jinak a letělo to aspoň za těch 80. Jsem rád, že to stačilo na vítězství.
Poslední pokus už jste ani neabsolvoval…
Přišlo mi to zbytečné. Byly tam v soutěži dlouhé prostoje, jak tam byli tyčkaři a štafety, pořád se na něco čekalo a bylo by to akorát o zdraví.
Ale bylo vidět, že se vám ulevilo, když vás Švéd Amb posledním pokusem nepřehodil…
Když jsem viděl, jak to letí, tak jsem si říkal, že by to mohlo být dál. Ale dopadlo to dobře, byl jsem rád, že už házet nemusím.
Před závodem jste doufal, že možná bude stačit jeden dlouhý pokus na vítězství…
Kdyby uletěl první, tak bych se šetřil. Ale aspoň jsem si i já musel ten postup odpracovat. (úsměv) Když jsme měli jako tým velký náskok, tak já jsem vyhrát nemusel, ale nebylo by to správné vůči ostatním.
Bolavá achilovka v chladu trpěla?
Jako vždycky. V rozcvičení to bylo trochu znát, pak to bylo docela dobré.
Byl jste zvolen jedním z kapitánů českého týmu, budete své kolegy po suverénním postupu chválit?
Já ani nevím, co přesně funkce kapitána obsahuje. Ale samozřejmě jsem se snažil sledovat, jak se to vyvíjí a je skvělé, že nejen výsledky, ale i výkony jsme potvrdili, že česká atletika patří mezi nejlepší v Evropě, ne-li na světě.
