Článek
Po sobotní Diamantové lize byste asi těžko hledala oblíbenější město…
To mně se Paříž líbila vždy. (úsměv) Ale tím, že jsem si tu zaběhla opět osobní rekord, mám Paříž ráda ještě o něco víc. Už když jsem sem přilítala, věřila jsem, že by mohl rekord padnout… Do Paříže se budu vždycky ráda vracet.
V čem je kouzlo Stade de France, že jste na něm zaběhla své dva nejlepší časy?
Hlavně v podmínkách. Ten stadión je uzavřený, takže na něm nefouká, má rychlý povrch a je tu vždycky i výborná atmosféra.
Osobní rekord jste si celou kariéru posouvala každou sezónu, teď jste měla čas 53,29 zapsaný už dva roky. Říkala jste si, že je čas na změnu?
Říkala. Před těmi dvěma lety jsem slýchala, že jsem zaběhla skvělý čas, který už třeba nikdy nepřekonám, tak jsem chtěla dokázat těm, co to říkali, i sobě, že to zvládnu.
Dvě setiny vás dělily od nejlepšího výkonu roku Američanky Carterové. Mrzí to?
To pro mě nebylo tak důležité, spíš jsem v duchu pomýšlela na čas pod 53 sekund. Mám na něj, ale byla jsem unavená, protože jsem v týdnu dost trénovala. Věřím, že ještě do konce sezóny se ho povede vylepšit.
V Paříži s vámi byl trenér Kupka. Chválil vás za rekordní běh, nebo měl i výtky?
Říkal, že se na ten běh bude muset podívat ještě na videu, protože naživo toho není tolik vidět. Ale pochválil mě, prý se mu ten běh líbil. (úsměv)
Před dvěma lety jste český rekord oslavila francouzským šampaňským. Čím letos?
Poseděli jsme na střeše hotelu s výhledem na Eiffelovku a zase si dali šampáňo, v tom to bylo podobné. Ale šli jsme brzo spát, protože jsme si pak v neděli ráno chtěli projít Latinskou čtvrť.
V Diamantové lize máte náskok dvanácti bodů. Za tři týdny v Londýně můžete slavit.
Náskok je velký, snad už to dotáhnu. Když vyhraju i v Londýně, tak to budu mít jasné, ale teď ještě nemám, pořád je to otevřené.
Sedm závodů, sedm vítězství. Napadla vás už myšlenka zůstat neporažená celý rok?
Takhle nad tím nepřemýšlím, ale je pravda, že by to bylo hezké. Takové neobvyklé…
Koho považujete za největší hrozbu pro vaši sérii?
Letos jsem z toho průběhu sezóny taková zmatená, vůbec nemám představu, kdo by se mohl zlepšit, zatím tam nikdo takový není. Ale věřím Lashindě Demusové, ta se vždycky uměla na velké soutěže připravit. Rusky zatím nic nepředvádějí, ale doma budou určitě zase dobré…
Co vás čeká teď v třítýdenní pauze před dalšími závody?
Trenér jede na mistrovství Evropy do 23 let, takže budu týden s klukama ze skupiny trénovat sama v Praze, pak zamíříme na týden do Harrachova.
Těšíte se, nebo byste klidně závodila každý týden? Když pořád vyhráváte…
Je pravda, že mě to závodní období, kdy se tolik netrénuje, baví. Na podzim mi to nepřijde, ale mezi závody se do té tréninkové dřiny zase hůř vrací…
