Oštěpař Veselý se neschovává za fráze. V Moskvě mě zajímá jen vítězství, hlásí

Že bych byl zase čtvrtý? To by mě mrzelo. Nakročeno je dobře, rozhodně to ale nebude nějaká one man show, jak to mohlo vypadat na Diamantových ligách, kde ostatní neházeli. Nemůžu chtít nic jiného než medaili a zlato bere všechno. Budu se snažit jít na vítězství.

Jdu po vítězství. Když to nedopadne, ale po dobrém boji, tak se s tím vyrovnám lépe, i když mě to také bude mrzet. Medaile by nebyla propadák, ale mě zajímá jen vítězství.

Člověk na sebe nechce vytvářet tlak, ale zlato chce vždycky. Samozřejmě, když se dostáváte do špičky, tak myslíte nejdříve na medaili, ale teď mi průběh sezóny dává sebejistotu, že o zlato můžu bojovat, tak nevím, proč bych si měl cíl stavět níž. Člověk se musí srovnat se svojí pozicí a teď na zlato reálně můžu myslet.

Člověk si to prožil a prošel těmi akcemi, pak k tomu přistupuje jinak. Jak jsem byl dřív z Diamantové ligy vyplesklej a nervózní, teď už to tak neřeším. Už to pro člověka není takové haló, zkušenosti uklidňují hlavu.

Myslím, že tam to nebylo tolik o hlavě. Stresové situace mi pomáhají, ale už toho asi bylo nadmíru. Byl jsem unavený a nedokázal to ze sebe vyždímat. Snažím se z toho vzít ponaučení, pohlídat si spánek a vnitřně to tolik neprožívat. Ale kdybych to tam vyhrál, kdo ví, jak by se to vyvíjelo dál. Každá zkušenost je k něčemu dobrá…

Už před olympiádou jsem pracoval s paní Šauerovou, ale to jsme řešili jiné věci. Prožíval a řešil jsem moc věcí najednou, i v technice, ale měl jsem tomu nechat plynulost a přirozenost, spíš jsme se bavili o tomhle. Pak jsem si na mistrovství světa v Tegu hodil nejlepší výkon sezóny, velké akce mi v tomto smyslu šly, spíš jsem měl problém se spánkem a dlouhodobým stresem. Navíc psycholog mi může něco říkat, ale já spíš věřím sám sobě, že si to uvnitř vyřeším. Jestli to ale nedopadne i teď, tak je asi něco špatně a budu to muset nějak řešit.

Určitě to hraje velkou roli, když má člověk vedle sebe někoho s takovými zkušenostmi, pak ty informace berete vážněji než od trenéra, který si to nezažil. Na druhou stranu trenér může mít nejlepší informace, ale pak už je jen na vás, jak s nimi naložíte.

To jsou, myslím, jen stažené svaly, vrhneme se na to s fyzioterapeutem, který je dokáže rozmasírovat. Dělá to neplechu, když je jedna část stehna stažená a druhá uvolněná, proto jsem se dneska neodvážil absolvovat intenzivní rychlostní trénink. Času je dost, nemá smysl to pokoušet a zadělávat si na nějaké větší problémy.

Tak to je, když je forma a člověk má všechno vyšpičkované, projeví se sebemenší disbalance. Letos s tím bojuju víc, ale musím zaklepat, že to jsou drobnosti oproti minulým rokům.

Malinko to překvapení bylo, pořád házel 83, 85 metrů, ale to je oštěp, že to někdy uletí. O to bude soutěž zajímavější, vrátil se i Tero Pitkämäki ve formě…

Kvalifikace bude zrádná, v Moskvě házíme v 9.30 a je tam dvě hodiny posun, takže vlastně v 7.30 našeho času, vstávání v pět. Tam člověk nic nevytaktizuje, když si řekne, že hodí lehčí pokus, může to být zrádné a nevyjde to. Je třeba do toho jít naplno. A když to odletí, co člověk nadělá… Musí si to srovnat v hlavě a vzít tak, že soupeře aspoň vystrašil.