Rubriky:

Atletika

Nestárnoucí sprinter Collins: Když máte vůli a víru, rychlost neztratíte. Ale normální to není, směje se

5. srpna 2013 11:22 - Praha

Před deseti lety vyhrál stovku na mistrovství světa a teď běhá ještě rychleji. Nestárnoucí Kim Collins ze Svatého Kryštofa a Nevisu ozdobil páteční Velkou cenu Chebu na zbrusu nové zlaté dráze a v rozhovoru pro Právo promluvil o tom, jak se dá v 37 letech zrychlovat, i o prognózách pro mistrovství světa v Moskvě, kam ho spory s národním svazem nepustí.

 

Roman Knedlik

Už jste někdy běžel po zlaté dráze, nebo jste si v Chebu odbyl premiéru?

Ne, teď to bylo poprvé. Ale byl to zážitek! Hlavně fanoušci byli hodně hlasití, stáli strašně blízko dráze, na to nejsme zvyklí, ale bylo to vážně příjemné.

Šedesátka za 6,59 a stopadesátka za 15,35. Udělaly vám radost tyto časy na netradičních distancích?

Vždycky si říkám, že můžu být ještě rychlejší, ale s těmi časy jsem spokojený. Šedesátku jsem běžel venku poprvé v kariéře, přece jen je to něco jiného než v hale, myslím, že když sem přijedu příště, zvládnu ji ještě rychleji. A stopadesátku už jsem běžel v Manchesteru, ale tam to bylo na rovince.

Řada vašich soupeřů se teď chystá na mistrovství světa do Moskvy, kam vás ale vaše národní federace kvůli sporům nenominovala. Takže teď můžete jen trénovat?

Je to tak. Další start mám až 21. srpna v Dubnici, ještě je tam mítinků naštěstí dost včetně finálových závodů Diamantové ligy v Curychu a Bruselu, sezóna mi skončí 14. září v Newcastlu, kde se bude závodit v ulicích města.

Budete mistrovství světa v Moskvě sledovat v televizi, nebo by vás jen štvalo, že v Moskvě nejste?

Možná se podívám, ale ještě nevím. Něco určitě uvidím, ale nejsem si jistý, kolik. Já totiž nejsem moc velký sportovní fanoušek, který by si sedl k televizi a díval se.

Žádný sport vás nepřiláká k obrazovce?

Jen box! Ten mě baví, to je pořádný mužný sport. Jedno jestli těžké nebo lehké váhy, koncept je stejný. Muž proti muži, to se mi líbí.

Vraťme se ještě k atletice, může podle vás někdo na stovce v Moskvě porazit Usaina Bolta, když řada špičkových sprinterů včetně vás na startu nebude?

Už letos prohrál s Justinem Gatlinem, nikdy nevíte, jestli se to nestane znovu. Je favoritem na vítězství, ale dobře víte, že se i na stovce může přihodit cokoliv. Ulitý start, zaškobrtnutí, zranění… Je tam pořád dost sprinterů, kteří toho můžou využít, ani Usain není neporazitelný.

Vaše národní federace vám nemůže odpustit, že jste vloni při olympiádě opustil olympijskou vesnici, abyste byl se svojí manželkou. Na její obměkčení vznikla petice Let Kim Run, kterou podepsaly tisíce fanoušků i řada elitních atletů. To vás muselo zahřát.

Věděl jsem, že je hodně fanoušků, kteří by mě chtěli v Moskvě vidět běžet. Potěšila mě ta myšlenka, i to, že tolik lidí dalo najevo svůj názor. Bohužel se nic nezměnilo.

Věřil jste, že vám petice u federace pomůže?

Pro mě bylo podstatné, že pomohla mně. Dodala mi síly k další přípravě.

Objevily se spekulace, že byste mohl běhat za jinou zemi. Zvažoval jste to?

Ve skutečnosti to byl jen vtip, který někteří lidé vzali vážně. Já teď můžu jen čekat, co bude dál.

Ale asi není lehké najít motivaci, když nevíte, jestli se tato situace nebude opakovat.

Vždycky hledám motivaci jen pro další závod a tu mám. Nepřemýšlím, co bude za další roky, když člověk neví, co přijde zítra. Takhle to praktikuju celou kariéru.

Spousta atletů i odborníků říká, že s věkem odchází rychlost. Vám je 37 let a letos běháte stovku nejrychleji v kariéře. Trochu popíráte veškeré teorie.

(úsměv) Když si myslíte, že s věkem o tu rychlost přijdete, tak se to určitě stane. Hodně záleží na vůli a víře. Když věříte, že budete rychlejší a pracujete na tom, může se to povést.

Když jste se stal v roce 2003 v Paříži mistrem světa na stovce, napadlo by vás, že za deset let budete běhat ještě rychleji než tehdy?

Určitě jsem si to tak nepředstavoval, protože tohle není úplně normální. Ale v atletice i v životě se občas dějí i nenormální věci. (usmívá se)

Jednou už jste i ukončil kariéru, ale rychle jste se vrátil. Atletika vám tak chyběla?

Je to tak. Když něco milujete, je těžké od toho odejít. Když jsem se vrátil a předváděl zase dobré výkony, jen mě to utvrdilo v tom, že ještě není čas odcházet.

Jak dlouho můžete ve špičce vydržet? Do čtyřiceti let?

Do čtyřiceti? Tak daleko se nedívám. Jen na ten nejbližší závod, nejdál do příští sezóny.

V jednom rozhovoru jste řekl, že s tréninkovou rutinou bojujete tím, že každý rok v tréninku něco změníte.

Není to složité. Řadu věcí děláte pořád dokola. Jen třeba upravím délky úseků, aby to pro tělo bylo nějaké oživení a nedělalo pořád to samé, to by bylo ubíjející.

Dbáte o své tělo teď víc, než když vám bylo dvacet?

Ne, je to pořád stejné, v každém věku. Snažím se jíst správně a dávám si pozor, abych se nepřetrénoval. Rozdíl je v tom, že se zbavíte spousty špatných návyků, které jste měl jako mladý, nechodíte do fast foodů, ale jíte věci, které tělu prospívají. Prostě jste trochu chytřejší.

Teď už se fast foodům vyhýbáte obloukem? Třeba Bolt v nich občas hřešívá…

Já už do nich nechodím vůbec. Ani po sezóně.

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika