Hlavní obsah

Tyčkař Balner unikl vyhazovu. Teď jen makám a odpočívám, blbosti do atletiky nepatří

Michal Osoba (Moskva)Právo

Po třech letech je opět na vrcholné akci. Tyčkař Michal Balner si za tu dobu prošel nepříjemností v podobě měsíčního trestu za užití marihuany, těžkým zraněním ruky od zlomené tyče, několika svalovými problémy i hrozbou vyhazovu z Dukly, pokud by nesplnil limit na MS.

Foto: Tibor Alföldi, ČTK

Tyčkař Michal Balner při tréninku na atletickém MS v Moskvě.

Článek

Jste teď v psychické pohodě, když jste si zajistil pokračování kariéry?

Určitě. Honza Kudlička mi slíbil basu šáňa, když vydržím až do olympiády v Riu. Kdybych letos nesplnil limit, asi by to bylo jiné, musel bych se na to vykašlat a jezdit akorát na exhibice. Teď je to pro mě jednodušší, další rok dva se můžu chystat na ty velké šampionáty.

Už se vám honilo hlavou, čím byste se živil, když ne atletikou?

Mám nějaké představy, ale spíš co se tyče akcí, které vás živí nárazově. Něco mám našetřeno, tak bych třeba dva roky cestoval a něco by se mi snad povedlo sehnat. Mám kamarády na Zélandu, v Kanadě… Ale Zéland jsem zavrhl, tam by mi nevzali Jimmyho (psa – pozn. red.), takže spíš ta Kanada, kde bych nějaký rok vydržel. Hlavně bych nechtěl sedět v kanclu.

Byl jste letos ve velkém stresu, aby se vám povedlo skočit limit a tento scénář odvrátit?

Já věděl dopředu, že ho skočím. Závodím už nějaký rok, letos mě nic nebolí, vím, na co mám. Poslední roky jsem měl smůlu na zranění. Navíc, jak vás něco bolí, stejně chcete na tu velkou akci jet, vezmete si prášky, ale ve výsledku vám to ještě víc ublíží.

Bylo horší na psychiku zranění ruky z haly v Doněcku, nebo další zdravotní trable?

Když jsem si zranil ruku, byl jsem na vrcholu a přesvědčený, že posunu český rekord. Z toho jsem spadnul na dno, po dvou měsících se přišlo na to, že mám prasklý palec, dali mi pět šroubů a celé se to posunulo. Když se na to nabalovala další zranění, psychicky mě to sráželo. Ale před tři čtvrtě rokem jsem se dal do kupy a začal na sobě dřít, abych byl zpátky.

Co to obnášelo?

Snažím se předcházet zraněním rehabilitací, cvičím denně ráno i večer, i když se mi někdy nechce. Nedělám blbosti jako dřív, kdy jsem po trénincích chodil lézt, dělal kiteboarding a wakeboarding. Ono to do atletiky moc nepatří. Musíte makat a odpočívat, nic jiného.

Reklama