Rubriky:

Atletika

Kudlička vyhrál kvalifikaci, trenéra ušetřil vrásek i infarktových stavů

10. srpna 2013 12:33 - Moskva

První místo: Jan Kudlička a Renaud Lavillenie. Český tyčkař po boku francouzského olympijského vítěze ovládl kvalifikaci mistrovství světa v Moskvě, když oba jako jediní absolvovali a zdolali výšku 565 cm. Kudlička potvrdil, že kvalifikace na velkých akcích zvládá, finále ho čeká v pondělí.

 

Tibor Alfoldi, ČTK

Na postup vám stačily jen tři pokusy, sil jste tedy ušetřil dost?

Těch 540 bylo v pohodě, 555 jsem vynechal, protože na 565 jsem se cítil. Bohužel se dost zásadně otočily povětrnostní podmínky a ti, co vypadali, že budou skákat vysoko, buď dali 555 s odřenýma ušima, nebo to neskočili vůbec. Přijel jsem sem s tím, že chci skončit co nejvýš a bylo by špatné, kdybych těch 565 nedal.

Ale po úspěšném skoku se vám viditelně ulevilo.

Přece jen to byl druhý pokus, při prvním jsem na laťku po dlouhém čekání na skok spadl. Ale věděl jsem, že při druhém pokusu budu rozběhanější a skok delší, což se mi málem vymstilo a nabral jsem laťku. Jsme rád, že jsem se nemusel zachraňovat na třetí pokus.

Jaký je stadión Lužniki pro tyčkaře?

Na velkých stadiónech většinou nefouká ideálně, vítr se často točí. Tady šel buď zprava, nebo proti. Ale mně to je jedno, ve větru mi skákat jde. Čím horší podmínky, tím líp pro mě. Klidně ať prší.

Vítr byl příčinou toho, že na postup stačilo i 555 centimetrů? Před závodem jste očekával, že bude třeba zdolat kvalifikační limit 570.

Hlavně vítr. Ne, že by vás vyloženě brzdil, ale zvedá tyč, spousta lidí se zakřečí a udělá ten pohyb špatně.

Jak jste se srovnával s brzkým ranním vstáváním?

Včera jsme se byli na desátou rozcvičit a řekli si, že po obědě už zuby nehty spát nebudeme. Ale měli jsme s tím hodně velký problém. Koukali jsme na film a normálně jsme měli sirky na očích… Říkal jsem si, že aspoň usnu v deset, ale nakonec to bylo až ve dvě a vstával jsem v šest. Ale to je mistrovství světa, i kdyby člověk špatně spal, je vnitřně připravený tam nechat maximum.

Jaký film vás tak uspával?

Dannyho parťáci, sjeli jsme všechny tři díly, protože ranní trénink skončil brzo. Nebylo co dělat, jít do města byla blbost. Teď si po obědě zdřímnu, dospím se a finále je v pondělí večer, což je pro mě ideální.

Vítězství v kvalifikaci je příjemný bonus?

Hlavně jsem rád, že jsem ty pokusy pošetřil, a že nebyly žádné infarktové stavy. Trenér nám říkal, než jsme šli do svolavatelny, abychom neskákali základ na třetí pokus. Tak snad mu vrásky a šedivé vlasy nepřibyly. Do finále jdu s čistým štítem, kvalifikaci jsem zvládl dobře.

Před odletem jste říkal, že finále už bude lehčí než nabitá kvalifikace.

Před dvěma lety v Tegu to bylo dost šibeniční. Skákalo se 550, pak ale 565 a už se zvyšovalo po deseti centimetrech. Tam už není co vymýšlet, budu skákat na všech výškách.

Do finále jde třináct tyčkařů včetně domácího Kučerjana, který skončil třináctý. To je hodně nezvyklé…

Lavillenie vyšoupl z té dvanáctky mě, já měl vyškrtnout Rusa. Je to chyba rozhodčích, řekli mu, ať už neskáče, že je ve finále. Tak by to být nemělo. Ale když jsem já Michalu Balnerovi bral vítr, tak mě rozhodčí vyhazovali a Rusa pak nechali…

Michal Osoba (Moskva), Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika