Hlavní obsah

Svobodové odměna za rekord? Výborná véča, salát s houskou, směje se

Praha

Září je pro většinu atletů ve znamení dojezdu sezóny a úbytku sil. Ne tak pro Jiřinu Svobodovou! Sedmadvacetiletá skokanka ve středu při Plzeňské tyčce posunula český rekord na 476 cm.

Foto: Denis Balibouse, Reuters

Tyčkařka Jiřina Svobodová.

Článek

Vy žádnou únavu na konci sezóny necítíte?

Ještě v Curychu jsem se cítila dobře a litovala, že jsem si nevzala tvrdší tyče, protože se 472 dalo skočit už tam. Tak jsem si říkala, že by to mohlo vyjít doma v Plzni, ale před závodem na mě padla únava, chtělo se mi spát, měla jsem těžké nohy a nečekala od sebe nic velkého. Dohodli jsme se, že půjdu minimum výšek, po 450 jsem šla rovnou 471 a přišlo mi, že to jde úplně samo. A 476 jsem skočila na druhý pokus bez doteku, únava byla pryč, jako bych byla jiný člověk. I 481 jsem skákala docela dobře, i když už mi to přišlo jako pořádná výška.

Přitom vaším letošním maximem bylo do středy 462 centimetrů…

Nevím, co se stalo, během sezóny jsem se nadřela i na 450, teď najednou 476. Asi to bylo tím, že ze mě všechno spadlo. Občas to vyjde, když to člověk nejméně čeká, je uvolněný a nemyslí na techniku. Já se čtyři roky pohybuju kolem 460, jednou mi to ulítlo na 470, ale to byla spíš výjimka, navíc letos jsem byla schopná skočit i 430…

Není vám teď líto, že sezóna končí? Když jste se tak rozeskákala…

Je, protože jsem si ty závody fakt užívala. I po závodě jsme cítila euforii, až večer jsem nevěděla, jak si lehnout, jak mě bolely záda. Klidně bych ještě skákala, ale jak závodím od půlky května, tělo už je bez hecu, a tak se těším na halu, kde snad navážu na konec sezóny.

Nabízí se otázka, jestli vás nemrzí, že taková forma nepřišla o tři týdny dříve v Moskvě.

Na tu spíš protrápenou sezónu jsem Moskvu zvládla dobře, kvalifikaci i finále. Za osmé místo jsem byla ráda, takže mě to nijak nemrzí. Hlavní je, že jsme s trenéry na dobré cestě, i když na těchto výškách už je každé zlepšení složitější. Kolem 470 bych ale stabilně chtěla skákat.

V Plzni byl i váš manžel překážkář Petr Svoboda, jak jste se po závodě odměnili?

Výbornou véčou, salátem s pikantní sýrovou omáčkou s houskou. (směje se) Já ani neměla hlad, i když jsem od snídaně měla jen jeden malý řízek. V poslední době ale skoro nejím nic jiného než krabí nebo sýrové saláty, tak to byla hezká odměna. V neděli mě ještě čeká mistrovství republiky družstev v Novém Městě nad Metují, pak možná přijde větší oslava.

Reklama

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články