Článek
Do Madridu jste jel s většími ambicemi než na čtvrté místo. To jo, říkal jsem, že bez medaile bych byl zklamaný. Takhle přivezu maximálně bramborovou... Ale nějak mi nešel rozběh, přitom jsem formu cítil. Neměl jsem svůj den. Je to škoda, věděl jsem, že na to mám, ale aspoň jsem viděl na vlastní oči Holma skočit 240 cm. Ještěže nás tady zachránil Šéba, je to bojovník.
Z bronzové pozice vás třetím pokusem vyšoupl Rus Fomenko. Já ale myslel, že jsem čtvrtý ještě za Topičem, tak jsem si říkal, že je lepší, když budu pátý a nebude mě to tak mrzet. Až pak na tabuli jsem viděl, že jsem skončil čtvrtý.
Pokus na 227 cm vypadal skvěle. Byl v pohodě, i ten na 230 cm. Až o ty dva centimetry výš to nešlo, přitom jsem to letos skákal celkem běžně.
Na vítězství by to tentokrát ale asi stejně nebylo. To ne, Rybakov s Holmem skákali skvěle.
Věřil jste Holmovi, že po zranění bude skákat tak vysoko? Moc ne, nevěděl jsem, jak na tom bude. Ale když jsem ho viděl skákat, říkal jsem si, že by mohl vyhrát. Oba byli skvělí, nevím, kdy naposled se o zlato skákalo na 240 cm.
To ještě skočil o víkendu Jihoafričan Freitag 238 cm. Fakt? Vždyť poslední dobou skákal špatně, to se mi ani nechce věřit.
Teď aspoň máte motivaci soupeřům porážku vrátit v létě v Helsinkách. Chci jim to oplatit. Teď si ale ještě dvakrát zaskáču v Jablonci a ve Valašském Meziříčí.
Stihl jste se před finále dát zdravotně do pořádku? Byl jsem na kapačkách, dostával jsem vitamíny a chodil na masáže. Ale když jsem se ráno probudil, už to bylo dobré.
Jak se vám líbila bouřlivá atmosféra v hale? Super, ale asi bych si ji vychutnal víc, kdybych líp skákal...
Dost jste se asi zapotil už v kvalifikaci, kde jste se dvakrát zachraňoval až na poslední pokus...To jo, jsem pitomec, byla to hrůza. To už jsem ale cítil, že na mě něco leze.
