Článek
Francouzský světový rekordman Lavillenie je zraněný, stejně tak i elitní Němci Holzdeppe a Otto. Cítíte teď větší šanci na úspěch?
Určitě větší šance je, boj o medaile je otevřenější, ale nechci na to moc myslet. Na všech soutěžích, kam jsem přijel, se skákaly rekordy šampionátů nebo stadiónů, na medaili bylo třeba přes 590. V tom jsem měl trochu smůlu, že jsem nikdy neměl závod, kde by na stupně vítězů stačilo 560 jako v některých letech předtím. Ani letos to ale asi tak málo nebude, všichni ještě neřekli poslední slovo.
Kdo je pro vás teď největším favoritem mistrovství světa?
Malte Mohr skočil v Berlíně 590, takže on. Když nebude mít svůj den, je trochu psychopat, ale měl by papírově vyhrát. Pak je to otevřené. Dobře připravení budou Poláci, kteří budou skákat doma, i Číňani v Berlíně vypadali dobře, trénuje je bývalý kouč Lavillenieho.
Tyčkaři budou v Sopotech skákat rovnou finále bez kvalifikace. Jste rád?
Pro mě bylo možná lepší, když se skákala kvalifikace. Pořád patřím k těm mladším tyčkařům a ti starší občas mají problém si do druhého dne odpočinout. (úsměv) Teď bude jeden závod, jedna rána a není nad čím přemýšlet.
Co jste vlastně říkal na Lavillenieho veleskok 616 cm, kterým překonal Bubkův světový rekord, i následný pokus o 621 cm, při němž se zranil?
Ten rekord, to je strašný výkon. On je mimo všechny poznatky a zásady z minulosti. Už jen základní věc, že rozběh se stupňuje. On to napálí od prvního kroku a vydrží. A jeho technika? To nejde naučit. Stejně tak je nepochopitelné a nenormální, že skákal 621. Proč, když ho nikdo neohrožuje? Už na rozběhu bylo vidět, že se nekoncentroval, jen se blaženě usmíval. Ještě dopadl dobře, jak je géniem pohybu, jiný by tam ležel s rozpůlenými zády.
