Článek
Teď už můžete trénovat bez bolesti a omezení?
Ano, úplně. Je znát, že jsem stála skoro měsíc, takže jsem tři týdny pozadu, ale myslím, že to všechno doženeme, do mistrovství Evropy je dost času. Jde to pomalu, ale jistě, trenérka mě chválí, já bych toho asi pro začátek chtěla moc.
Zjistilo se, jaká byla příčina vašich problémů? Souvisel i zánět s pádem v Sopotech?
Sama nevím. Trenérka myslí, že to asi všechno spolu souviselo, ale ta příčina se pořádně nenašla. Já jsem hlavně ráda, že už je to dobré.
Zánět byl tedy nepříjemnější komplikací než prasklá čéška?
Určitě, čéška už mě pak neomezovala, mohla jsem chodit aspoň do posilovny. Zánět byl horší, to jsem nemohla skoro nic. Sotva jsem chodila, jen jsem mohla ležet s nohama nahoře. I pak trvalo, než jsem se do toho dostala, začínala jsem pomalinku.
O co jste tedy v tréninku přišla?
O celé soustředění v Africe a půlku dalšího na Makarské, takže asi to nejdůležitější období. Teď doháníme objem, ale věřím, že to rychle zvládneme.
Kdy začnete závodit? Původně byla v plánu už první Diamantová liga v Dauhá.
To bych se asi po 200 metrech rozbrečela, protože už bych nemohla. (úsměv) Teď budu týden v Nymburce a 17. května bych měla běžet v Manchesteru 200 metrů překážek.
Na exhibici v ulicích města už jste běžela předloni dvoustovku, jak na to vzpomínáte?
Bylo to zvláštní, 200 metrů je po rovince strašná dálka, pořádně jsem nevěděla, kde se nacházím. Překážky mi budou snad rychleji utíkat, chytím nějaký rytmus. Musím je teď trochu naběhat, protože dvoustovku překážek jsem běžela naposledy jako žákyně. Hlavně doufám, že nebude osm stupňů a foukat proti…
Při trénincích jste teď byla oblepená barevnými tejpy, budou vás zdobit i při závodech?
Věřím, že koleno už odlehčovat nebudeme muset, možná si dám jen nějaký na nohu zezadu.
Kdy byste se v sezóně měla představit na Diamantové lize?
Pojedu do Eugene, což mám i jako povinnost vůči sponzorovi, pak mě čeká Řím. A dál se uvidí podle toho, jak se budu cítit a jakou budu mít formu.
