Hlavní obsah

Neporazitelnost? Žádná výhoda, spíš strašák, tvrdí Špotáková před útokem na evropské zlato

Curych

Loňský rok proměnila ve svou vítěznou show překážkářka Zuzana Hejnová, letos neví, co je porážka, oštěpařka Barbora Špotáková. Pět závodů, pět výher. S výmluvnou bilancí v neděli odletěla na mistrovství Evropy do Curychu pro poslední velké zlato, které jí chybí ve sbírce.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Oštěpařka Barbora Špotáková během Memoriálu Josefa Odložila v Praze na Julisce.

Článek

Takhle jste si svůj návrat k závodění po narození syna Janka vysnila?

Je pravda, že to je zatím úžasný scénář, ale za žádnou výhodu to před mistrovstvím Evropy nepovažuju. Naopak je spíš takový strašák neprohrát žádný závod a jet na velký šampionát. S technikou pořád úplně spokojená nejsem. Chtěla jsem se vrátit na 65 metrů, což jsem splnila a teď by to mohlo letět ještě dál. Na Evropě budou chybět mé dvě největší soupeřky (Obergföllová a Abakumovová mají mateřskou pauzu – pozn. red.), tak když bude stačit i méně, vadit mi to nebude.

Ale Němka Stahlová i Ukrajinka Hacuková už letos dokázaly hodit za 67 metrů, i když u obou to byly ojedinělé výkony.

Právě. Sice jsem neprohrála, ale mám až třetí nejdelší hod. Počítám s nimi, nikdy to není jednoduché. Stahlová velké závody umí, Ukrajinka je nabušená a ještě je tam Martina Ratejová. Tyhle tři umí přes 66 metrů, není to jednoznačné. Ale říkám si, že když skoro v každém závodě hodím 66 metrů, na velké soutěži bych měla hodit ještě dál.

Kam až? Třeba k sedmdesátce?

To je podle mě reálné. Naposledy v Monaku jsem házela hrozně technicky, když ten styl nezlepším, oštěp neuletí. Ale vždycky se mi ho v průběhu sezóny dařilo zlepšit.

Po narození syna se starty se šetříte. Jste pak na závody více natěšená?

Přesně tak. Já si to tak vždycky plánovala, ale pak jsem se nechala ukecat na závody, i když jsem o nich nebyla přesvědčená. Teď jsem bohužel nemohla startovat na Zlaté tretře, ale myslím, že mi to pomohlo a pak jsem líp zazávodila na mistrovství Evropy družstev v Braunschweigu. I když jsme stejně spadli… Méně závodů mi vyhovuje. Potřebuju se na ně těšit. Když to tak není, přemáhám se a to je znát. V poslední době musím se silami šetřit.

Může být do budoucna vaší výhodou, že máte s narozením potomka roční náskok na Obergföllovou a Abakumovovou?

Určitě to výhoda je. Mohla bych být ráda, že Maruška má dvojčata. (úsměv). Jestli ten návrat zvládne, budu ji obdivovat. Třeba bude mít chůvu, ale stejně se dvěma dětma bude určitě složitější se vracet.

S ní asi v kontaktu nejste, ale s Obergföllovou jste komunikovala. Už si psala o rady?

Posílala mi fotku malého a přitom gratulovala k úspěchům, asi byla překvapená. Viděla jsem na sociálních sítích, jak dřela do poslední chvíle, určitě bude mít zase velké ambice. Těším se na příští rok, až spolu opět budeme závodit. Je to má největší soupeřka od juniorské kategorie, jsme stejný ročník. Psala, že se do Curychu s malým pojede podívat.

V Curychu se jí v minulosti dařilo více než vám, naposledy před třemi lety na Weltklasse vyhrála a vy jste byla čtvrtá.

Úplně šťastný závod pro mě nebyl, necítila jsem se tam dobře. Byla jsem hrozně unavená, ona měla dvojnásobek síly. Snad to prolomím, protože je to nádherný stadión, který má atmosféru. Někam přijdete a víte, že vyhrajete, tady to tak není. Ale beru to tak, že to byl minulý život před Janečkem a teď přišla nová kariéra.

Reklama

Související témata: