Článek
K postupovému limitu vám chyběl jediný centimetr, dá se říct, že jste kvalifikační boje zvládl bez větších potíží?
Já se cítil tragicky, závodit v deset hodin je pro mě šílené. V rozhazování jsem šetřil síly a nebylo to špatné. Koule lítala na hranici limitu, ale pak jsem zdrbal první pokus. Rozdýchal jsem se, zklidnil a druhý hodil tak na 70 procent úsilí, aby to nebylo přehnané. Povedlo se, a když jsem ve třetím do toho chtěl praštit, nedopadlo to dobře. Doufám, že večer to bude lepší, necítil jsem se vůbec dobře.
Co se dá stihnout mezi kvalifikací a finále? Na hotel to nemáte úplně blízko…
Jen cestou tam a zpět strávím dvě hodiny… Najím se, lehnu si a večer zkusím něco vymyslet.
Kolik můžete přidat, když se trefíte do pokusu se stoprocentním úsilím?
Rozhodují pocity, ne matematika. Ale na 20,50 nebo 20,70 určitě mám. Jen musím házet hlavou a ne silou.
Okolo 20,70 už by mohlo být na úrovni medaile?
To nevím, v kvalifikaci to bylo hodně vyrovnané, žádné super dlouhé pokusy. Ale favorité jako Storl nebo Majewski to můžou hodit na pohodu a je z toho 20,50, aniž by se snažili. I Španěl Vivas se ukázal slušně, myslím, že medaile bude až na hranici 21 metrů.
Zdálo se, že i mezi elitními koulaři je dobrá atmosféra. Majewski dával Storlovi malé čokoládky…
Možná proto, že oni jsou jedni z nejlepších. Limit hodí, když vstanou z postele, můžou si z toho dělat srandu. Ale finále bude o něčem jiném. Storl je podle mě jasným mistrem Evropy, on je o level jinde…
Budou vám ve finále chybět čeští parťáci? Ladislav Prášil s Tomášem Staňkem skončili na prvních nepostupových pozicích…
Je to škoda, myslel jsem, že postoupíme všichni tři. Jsou to kluci, se kterými se potkávám celou sezónu, známe se… Je to sice individuální sport, ale bylo to jiné, když jsme byli s Tomášem ve svolavatelně a povídali si. Člověk se rozptýlí, když tam není sám.
