Článek
Poslední spolupráce dvou světových rekordmanů na velké akci se datuje do srpna 2012, kdy Špotáková obhájila olympijské zlato. Pak přišla mateřská přestávka a návrat k závodům, během nichž zatím třiatřicetiletá oštěpařka nepoznala porážku.
„To základní má pořád stejné, touhu vyhrát. A ta je pro sportovce nejdůležitější, protože hodně lidí přijede s obrovskou formou na vítězství, ale potom svým způsobem selže. A tohle dělá Báru Bárou, že ze sebe vždy dokáže dostat maximum,“ srovnává Železný svou svěřenkyni před mateřstvím a nyní.
Stěhování jí schvaluje
Špotáková se po kvalifikaci podle plánu odstěhovala z týmového hotelu do apartmánu, který obývá s přítelem Lukášem a jejich synem Jankem. Na finále se tak chystala v rodinném zázemí.
„Myslím, že to je dobře,“ věří Železný. „Atletika je individuální sport a každý si to břemeno nese sám. Pokud závodník touží po tomhle, vždycky řeknu, že ano. Každý je svého štěstí strůjcem a Bára má to štěstí teď u Lukáše a Janka,“ říká trojnásobný olympijský šampión.
| Jak si vedla na mistrovství Evropy |
|---|
| Mnichov 2002 – 17. v kvalifikaci |
| „To jsem ještě nebyla oštěpařka, byla jsem tam skoro omylem. V jídelně jsem najednou seděla s Heike Drechslerovou, na níž jsem kdysi koukala v televizi jako sedmiletá Barunka.“ |
| Göteborg 2006 – stříbro |
| „Tam jsem už měla na velké výkony a pak jde o to, jak člověk zvládá ty šampionáty hlavou, tam se láme chleba. Bylo dobře, že jsem byla druhá, další roky se pak člověk ještě víc snaží.“ |
| Barcelona 2010 – bronz |
| „Na Barcelonu nerada vzpomínám. Týden před závody jsem se bouchla do lokte a trápil mě i přímo tam. Na druhou stranu jsem přesto získala medaili, tak to nebylo tak špatné.“ |
