Hlavní obsah

Z krávy tréninkem antilopu stejně neuděláš, mírní kouč Drahotové své zásluhy

Michal Osoba (Curych)Právo

Už 27 let trénuje chodce, běžce, cyklisty i triatlonisty. Ve čtvrtek se v centru Curychu díky Anežce Drahotové dočkal své první trenérské medaile na velkém atletickém šampionátu. Ivo Piták si úspěch užíval s lehkým úsměvem na tváři, bez viditelných emocí.

Foto: Tibor Alföldi, ČTK

Anežka Drahotová se raduje s trenérem Ivo Pitákem v cíli závodu na 20 km chůze v Curychu, kde získala bronzovou medaili.

Článek

„Svěřenci mi i trochu vyčítali, že neumím dát najevo radost. Ale já si to užívám vnitřně. Nemyslím, že bych tu měl někde poskakovat, když to ve mně není,“ vyprávěl.

Před devíti lety se radoval v cíli mistrovství světa v Helsinkách z pátého místa své svěřenkyně a současné manželky Barbory Dibelkové. Vloni v Moskvě mu udělala Anežka Drahotová radost sedmým místem.

Ale medaili získal jako kouč poprvé. „Pro mě se nic nestalo. Je to samozřejmě fajn, ale doufám, že se nic nezmění. Já musím s lidmi ve skupině vycházet hlavně lidsky. S určitými lidmi bych dělat nemohl, i kdyby to byli medailisté,“ říká s nadhledem šestapadesátiletý kouč.

Kdo chce medaili, musí trpět

Při Drahotové bronzové dvacítce střídavě fotil a povzbuzoval svoji svěřenkyni. „Zasuň se,“ tlumil nejprve její aktivitu v úvodu závodu. „Nevzdávej to!“ křičel v posledním kilometru, kdy se jí vzdalovala vítězná Ruska Alembekovová.

Když Piták sledoval, jak vyčerpaná Drahotová v posledních metrech trpí a za cílem sotva stála, nebál se. „Když tu medaili chce, trpět musí, bez toho to nejde,“ věděl.

Ostatně jeho svěřenkyně si snad téměř libuje v tom, když ze sebe může vydat všechny síly. I v tréninku. „U ní je naopak problém ji ubrzdit. Dostatečně se trápí sama, spíš ji hlídám, aby neměla sebedestrukční sklony,“ říkal Piták s nadsázkou.

Ví, že má ve svých trenérských rukou ojedinělý klenot. „Anežka je výjimečná v tom, jak se umí soustředit na to, chce. Když si něco umane, tak to tak bude. A nebojí se riskovat. I kdyby se dneska uvařila, příště to zkusí znova,“ ví trenér.

Vlastní zásluhy přitom bagatelizuje. „Už dávno jsem opustil teorii, že trenér dělá závodníka. Kouč ho jen nesmí propást a kazit,“ popisuje svoji trenérskou filosofii a přidává poučku, kterou slyšel od jednoho ze svých kolegů. „Z krávy žádným tréninkem antilopu neuděláš, byť opačně to možné je. To je alfa a omega trenérské práce,“ usmívá se.

Dvojče bude jezdit na dráze

Jako kouč musí být i dobrým psychologem, třeba v práci s Drahotové dvojčetem Eliškou, která se věnovala širokému spektru disciplín jako její sestra, ale v poslední době na Anežku ztrácela. „Je psychicky nepříjemné, když byla třetí na juniorském mistrovství Evropy a v rodině až druhá,“ připomíná loňský šampionát v Rieti, kde byla Anežka v chůzi zlatá a Eliška bronzová.

„Myslím, že Eliška bude chvíli dělat jiný sport, kam Anežka zasahovat nebude, aby chytla zase šťávu. Mluvil jsem s trenérem Vršeckým, jehož v cyklistice považuju za persónu, ten se jí ujal, protože už vloni říkal, že by na cyklistické dráze byla výborný stíhač,“ říká.

A kdyby snad Anežka zatoužila prosadit se i mezi dráhovými cyklisty? „Tak ji tam nepustím,“ hlásí Piták s úsměvem.

Reklama