Tyčkař Kudlička se podělil o bronz, pro Česko je to třetí kov z ME v Curychu. Rosolové finiš nevyšel

Curyšský bronz přidal Kudlička k medaili téže hodnoty z letošního halového mistrovství světa v Sopotech, na ME se český tyčkař dostal na stupně vítězů poprvé od stříbra Rudolfa Tomáška v roce 1962. Šestadvacetiletý reprezentant v průběhu soutěže zaváhal jen jednou na 560 cm, právě tento nezdařený pokus ho posléze dělil od druhého Pawla Wojciechowského z Polska.

Kudlička pak zdolal na první pokus 570 cm, laťka položená na 575 cm už byla nad jeho síly. V soutěži poté zbyl už jen olympijský vítěz a držitel historického maxima Renaud Lavillenie, který 570 i 575 cm vynechal a zlato si zajistil hned prvním pokusem na 580 cm. Neodolalo mu ani 590 cm, až o 601 cm se pokoušel třikrát marně. Mistrem Evropy se stal potřetí za sebou.

"Placka je pěkná, ale stříbrná by byla hezčí," hodnotil se Kudlička. Zatímco v Sopotech cítil euforii, dnes ne. "Vím, že to tady mohlo být lepší. Prali jsme se s větrem a na druhém pokusu při 575 chybělo jen trošku a viselo by mi na krku stříbro. Když bojujete s Lavilleniem, je ve hře jen stříbro a bronz," prohlásil.

Rosolová se ještě při náběhu do cílové rovinky držela favorizované Britky Eilidh Childové, jednička letošních evropských tabulek se jí pak ale začala vzdalovat. Ani druhé místo česká překážkářka neudržela, těsně před cílem ji přespurtovaly Ukrajinka Anna Titimecová i Ruska Irina Davydovová, mistryně Evropy z roku 2012.

Medaile Rosolové unikla o deset setin sekundy. "Jsem pořádně naštvaná. Vůbec jsem o nich nevěděla," řekla Rosolová po finále. Dokonce došlo i na nepublikovatelné výrazy. "Rozhodně bych to nazvala jinak než zklamání a pokažený závod," zlobila se na sebe překážkářka.

Nehlídala si prý rytmus, přidala jeden krok a poslední tři překážky skákala na druhou nohu, než je zvyklá. "Tam jsem určitě něco nechala. To byla další chyba," uvedla Rosolová. "A také si myslím, že jsem to rychle rozběhla a pak mi došlo. Musím to s trenérkou probrat," řekla.

Diskařky se do osmičlenného užšího finále nedostaly. Eliška Staňková skončila desátá a k postupu jí chybělo přes čtyři a půl metru, Jitka Kubelová byla z finálové dvanáctky poslední. S velkou převahou vyhrála favorizovaná Chorvatka Sandra Perkovičová, která má vedle tří evropských triumfů i zlato z OH a MS. Její vítězný hod 71,08 je nejlepším světovým výkonem od roku 1992.

Vytrvalkyně Kristiina Mäki doběhla v závodu na 5000 metrů čtrnáctá. Vyhrála Švédka Meraf Bahtaová, která ve finiši předčila další africkou rodačku Sifan Hassanovou z Nizozemska, páteční vítězku patnáctistovky. O druhé zlato marně usilovala i Britka Joanne Paveyová, jež na úvod ME vyhrála desítku; tentokrát doběhla až sedmá.

Do nedělního finále postoupila česká štafeta mužů na 4x400 metrů. Čtveřice Jan Tesař, Daniel Němeček, Michal Desenský, Patrik Šorm obsadila v úvodním rozběhu čtvrté místo a dosažený čas 3:04,07 jí posléze k postupu stačil.

Zlato na osmistovce neobhájila Britka Lynsey Sharpová, ve finiši byla rychlejší Maryna Arzamasovová z Běloruska a časem 1:58,15 si o více než sekundu vylepšila osobní rekord. Předloni si na ME doběhla pro bronz, lepší medaili nezískala ani na halových šampionátech.

Naopak maďarskému kladiváři Krisztiánu Parsovi obhajoba titulu vyšla. Olympijský vítěz poslal sedmikilové náčiní dvakrát za dvaaosmdesátimetrovou hranici, jednou to dokázal i mistr světa Pawel Fajdek, ale nakonec s Parsem prohrál o 64 centimetrů.

Stejně jako Lavillenie a Perkovičová vyhrála ME potřetí za sebou také ukrajinská trojskokanka Olga Saladuchová. Její souboj s Ruskou Jekatěrinou Koněvovou rozhodly pouhé čtyři centimetry.