Rubriky:

Atletika

Návrat po mateřské byl fantastický. Teď Špotákovou motivuje světový rekord pro Železného

16. září 2014 15:51 - Praha

Návrat na jedničku s hvězdičkou a ještě třikrát podtrženou! Česká oštěpařka Barbora Špotáková za sebou má první závodní sezónu v roli matky a zvládla ji fantasticky. Vyhrála mistrovství Evropy, přidala triumf v Diamantové lize a z vítězství se radovala i při Kontinentálním poháru v Marrákeši. „Na začátku sezóny se mi o takových úspěších ani nesnilo," přiznala v úterý, když bilancovala minulé závodní měsíce.

Radek Malina, Právo

Mohl být váš návrat po mateřské pauze vůbec vydařenější?

Je to neuvěřitelné. Když jsem byla těhotná, představovala jsem si, jak bych se chtěla vrátit. Ale na začátku sezóny se mi o takových úspěších ani nesnilo. Měla jsem to možná o něco snadnější, protože největší soupeřky si vybraly v letošní sezóně mateřskou dovolenou. Ale stejně pořád přemýšlím, proč jsem tak úspěšná a proč tak dlouhodobě.

A k jakému závěru jste dospěla?

Hlavní je asi genetika a moje zdraví. A rovněž skutečnost, že poslouchám všechny kolem sebe. Trenéry, manažera. Dovedu dobrou radu vyslechnout. Oni mě umějí nasměrovat. Nevymýšlím si nic extra a nedělám, že jsem nejchytřejší.

Trenér Jan Železný, trojnásobný olympijský vítěz, byl s výsledky po návratu spokojen?

Ještě v Maroku po Kontinentálním poháru jsme spolu měli debatu. Bylo to takové zvláštní. Místo radosti jsme se hned dohadovali o příští sezóně. Chtěl, abych v zimě letěla do Afriky na soustředění. Nebylo to jednoznačně pozitivní hodnocení, což mě malinko mrzí.

Takže žádná pochvala či oslavné plácání po ramenou oštěpařky, která zkompletovala medailovou sbírku ze všech největší akcí planety?

Honza Železný by byl asi nerad, kdybych to rozebírala. Jde spíše o jeho mentorství, které je určeno přímo mně. Šlo mu zřejmě o to, aby mě zpracoval pro soustředění v Africe. Snažil se mě přesvědčit, že sezóna zase tak dobrá nebyla a tudíž bych měla jet do Afriky. On věří, že teplo dělá hodně moc. Chtěl, abych si vše promyslela s výhledem další sezóny. A já mu oponovala, že před letošní sezónou jsem v Africe nebyla a výsledky tak špatné nebyly (směje se).

A vy už o programu jasno máte?

Minulou zimu jsem prakticky celou trénovala v Česku. Měla jsem pochopitelně štěstí, protože klimatické podmínky byly hodně příznivé. Rozhodně přidám jedno soustředění v teple. Ale že bych jela na dva měsíce se synem do Afriky a přítel Lukáš vůbec Janečka neviděl, je nepravděpodobné. Vlastně vyloučené.

Motivem letošní sezóny byl úspěšný návrat po mateřské pauze. Jaký bude hnací motor v nadcházejícím roce?

Je fakt, že lidé se mě pořád ptají, jakou mám motivaci, když jsem všechno vyhrála. Aktuálně přiznávám, že jsem hodně unavená a situace s motivací je problematičtější. Ale v listopadu ji vždy najdu. Další sezóna bude vlastně přípravou na olympijský rok. Rio mě táhne dál, to je hlavní motiv.

Těšíte se na další závodění i proto, že se po mateřské pauze vrátí vaše dvě největší soupeřky Ruska Abakumovová a Němka Obergföllová?

Určitě. Sezóna bude asi zajímavější. Letos byla neúčastí těch dvou pro někoho možná trošku nudná. Bude zajímavé sledovat, jak mezi sebou budou bojovat tři matky (směje se).

Němka Obergföllová vám gratulovala po triumfu na mistrovství Evropy přímo na stadiónu a přiznala jste, že vyzvídala, jak jste se vypořádala s mateřskými povinnostmi. Ozvala se ještě?

Ano. Zrovna v pondělí mi Christina psala email, zda bych jí mohla poradit, jak jsem začínala trénovat, zda mám chůvu a podobně. Připojila i větu, že pochopí, pokud se nebudu chtít o své tajemství dělit. Odepsala jsem jí, že jsem v jednom kole, ale s radami nemám problém a ozvu se. Ráda jí pomohu. Není důvod se o zkušenosti nepodělit. Navíc si myslím, že jsme pojetím rozdílné atletky.

Nepohrávala jste si s ohledem na letošní fantastické výsledky, že v nadcházejícím roce zvolníte a sezónu pojmete volně?

To už jsem si říkala několikrát, že další rok bude na pohodu. Ale vždy se stejně nechám strhnout a jednu naplno. Před každým závodem si pak říkám, že musím vyhrát. Ale aktuálně dávám atletice prostě všechno, jde o moji prioritu. Velkým motivem je rovněž světový rekord pod vedením Honzy Železného. V dalších dvou letech bych chtěla vylepšit právě svěťák. To je možná úplně největší motivace.

V letošní sezóně jste házela hodně daleko a vyrovnaně, nicméně za sedmdesát metrů jste oštěp nedostala. Mrzelo vás to?

Ano. Uznávám, že chtít letos světový rekord by bylo asi moc. Ale sedmdesátku jsem si za vyrovnané výkony zasloužila. Nicméně žádný pokus mi nikdy neuletěl. Ani jednou jsem necítila, že bych předvedla ideální hod. Já se nikdy nepřeceňuji, ani nijak neholedbám, ale na sedmdesát metrů určitě mám.

Věříte tedy ve světový rekord i při mateřských povinnostech, které musíte plnit?

Nemládnu, příští rok mi bude čtyřiatřicet. Šance, abych se zlepšovala, je malá. A tudíž se zmenšuje i naděje na světový rekord. Ale vzpomínám si, že Steffi Neriusová hodila v sedmatřiceti bezmála devětašedesát metrů. Tak snad to vyjde i mně.

Dopřejete si nyní alespoň krátkou dovolenou nebo se hned vrhnete do přípravy?

Sezóně a hvězdnému návratu po narození Janečka jsem obětovala vše. S Lukášem jsme nikde nebyli ani na půl dne. Maximálně dvě hodiny na kolech. Takže teď se budu věnovat rodině a doladění našeho domu, který už pár let stavíme. A začátkem října chceme určitě alespoň na týden do tepla, protože odpočinek patří k základu další dobré sezóny.

Radek Malina, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika