Hlavní obsah

I nezdolná Drahotová poznala své limity. Z trápení se poučila, tří vrcholů se nebojí

Praha

Vybudovala si pověst dívky, kterou nikdo a nic neutahá. Chůze, kolo, běh – vše dokázala Anežka Drahotová kombinovat úspěšně a bez náznaku dlouhodobějšího vyčerpání. Jenže na konci letošní parádní sezóny i devatenáctiletý vytrvalecký supertalent poznal své hranice.

Foto: Jan Kucharčík

Chodkyně Anežka Drahotová s doprovodem na vyhlášení Atleta roku, kde vyhrála kategorii Junior roku.

Článek

Jako chodkyně letos získala juniorský světový titul v nejrychlejším čase historie této kategorie, mezi dospělými brala bronz na mistrovství Evropy. Když ale na podzim měla přesedlat na kolo a vyrazit na cyklistický světový šampionát, tělo jí vystavilo stopku.

Neposlechla své tělo

Sezónu ukončila v září po běžecké Grand Prix v ulicích Prahy na 10 km. „Nejprotrpěnější závod? Musím říct, že ano. Už ráno mi nebylo dobře, do třetího kilometru to šlo, ale ve druhé polovině už to bylo neskutečné trápení,“ přiznala a v cíli jí museli pomáhat zdravotníci.

Přicházející angína ji připravila o cyklistický šampionát i mistrovství světa v běhu do vrchu. A především přinesla ponaučení. „Je vidět, že člověk musí poslouchat své tělo. Zpětně vím, že když jsem se necítila dobře, neměla jsem na Grand Prix startovat. Aspoň člověk poznal, kdy může, a kdy ne,“ říká Drahotová, která se podruhé v řadě stala atletickou Juniorkou roku.

Teď už nachází na neplánované pauze i pozitiva. Třeba to, že se zřejmě vyhnula ošklivému pádu na cyklistickém MS, při němž se potloukla i Martina Sáblíková. „Já se tam těšila celý rok, ale když jsem viděla ten hromadný pád, který zasáhl většinu pelotonu, kde bych asi byla i já, říkala jsem si, že jsem měla štěstí v neštěstí,“ přiznávala svěřenkyně Iva Pitáka.

Sportovala i v lázních

Také na své poměry dlouho odpočívala. „Byla jsem v lázních a na dovolené v Římě. I když v lázních jsem se neudržela a každý den trochu sportovala,“ téměř provinile se usmívá.

Teď se chystá na další sezónu, příliš polevit ale nehodlá. Lákadlo březnového halového mistrovství Evropy v Praze je velké. „Speciálně se chystat nebudu, ale když na trojce splním limit, ráda se tam ukážu,“ říká. Venku ji čeká ME do 23 let v Tallinnu a dospělé MS v Pekingu.

A cyklistika? V kanadském Richmondu se pojede i o olympijské Rio… „Letošek byl neuvěřitelně náročný a příští rok bude snad ještě víc. Ale tři vrcholy v létě snad budou v mých silách,“ věří sportovní nezmar.

Reklama