Článek
Nyní už se chystá na tradičním místě v italském Melagu, motivací je mu i dlouhodobý plán vrcholů, který nosí v hlavě. Nejprve se za necelý měsíc představí na krosovém mistrovství světa v Bulharsku. „Chci tam i proto, že když se mi poběží dobře, člověka to zase víc uklidní, že ten problém úplně zmizel,“ vysvětluje svoji účast.
Vybírá si trať
Podstatnější pak pro něj i pro ostatní české atlety bude březnové halové ME v Praze. Pokud bývalý halový vicemistr světa na osmistovce vydrží zdravý, nominovat se pro něj nebude problém.
Otazníkem ale je, na jaké trati. „Budu trénovat spíš na trojku, ale asi se představím na patnáctistovce. Nejspíš v hale poběžím v Karlsruhe tři kilometry a pak v Düsseldorfu poloviční trať a uvidím, na čem se budu cítit líp a jaká bude v Evropě konkurence,“ plánuje.
Na mistrovství světa ještě nebyl
Letním vrcholem příští sezóny bude mistrovství světa, na kterém Holuša přes svou už dlouho úspěšnou kariéru paradoxně nikdy nestartoval. Ale ještě jeden cíl má v hlavě – překonat český rekord Jana Kubisty už z roku 1983.
„To je obrovská výzva, takový životní cíl. Po třiceti letech jsem tu jako další člověk, který na něj má, tak udělám všechno pro to, abych ho posunul,“ slibuje. Holušovým maximem zatím je čas 3:35,26, k rekordu mu chybí 39 setin.
A pak? Běžci často s věkem přecházejí na delší distance. „Do třicítky bych chtěl běhat patnáctistovku,“ uvažuje 26letý běžec. „V Riu mi bude 28, pak bych v roce 2020 zkusil stýpl nebo pětku a o čtyři roky později bych to zakončil maratónem. Ale záleží na zdraví,“ dodává.