Článek
"Naštěstí má Iva s sebou spoustu spodního prádla, takže může každý den vypadat jinak," glosoval situaci vedoucí české výpravy František Fojt. Straková byla na pokoji sama, její spolubydlící, dálkařka Martina Darmovzalová, dorazila až o víkendu. "Jestli jsem zaznamenala, že atleti chodí kolem mého pokoje častěji než obvykle? No, asi jo," usmívala se půvabná blondýnka.
Úspěch ale slavila česká vynalézavost. "Trochu jsem zaimprovizovala a dala tam prostěradlo. Takže jsem vlastně měla jen čtyři bílé stěny," popisovala Straková. Dlouho si tak kolemjdoucí pohledu na českou výškařku neužili. "Konečně jste mohli mít pěkný fotky," popichovala s úsměvem novináře po kvalifikaci.
Oslavy pětadvacátin musejí počkat
Definitivní nápravy se pak dočkala v sobotu. "Oni nám tu strašně vycházejí vstříc, takže nám záclony dodali hned druhý den," těšilo táborskou rodačku. Ve čtvrtek, kdy letěla do Helsinek, jí bylo pětadvacet let. "Slavit před nejdůležitější akcí roku by ale ode mě nebylo moc zodpovědné," vykládala. Vše tak odložila na později. Třeba na pondělní večer?
"Já se před kvalifikací ani nedívala, v kolik je finále, ale radši se mrknu, ať to neprošvihnu," plánovala. Finále si zaskáče poprvé na vrcholné akci pod otevřeným nebem, na evropském šampionátu v Mnichově v roce 2002, před dvěma lety v Paříži ani při aténské kvalifikaci sítem neproklouzla.
"Před kvalifikací jsem si na spaní dala deci červeného," přiznávala lehkou nervozitu. "Před finále budu asi klidnější, ale asi si jednu skleničku dám," přemítala spasitelka českého týmu. V sobotu totiž jako jediná ze šesti českých zástupců prošla kvalifikací. "Většinou to tak bývá, že když se někomu nedaří, mně jo," vykládala sedmá výškařka z letošního halového mistrovství Evropy.
"Když jsem šla na stadión, viděla jsem, jak postupně přicházeli ostatní do vesnice a já slyšela, že nepostoupili dál. Říkala jsem si, že bych to měla zachránit," předsevzala si. Povedlo se a dnes po osmnácté hodině může své vystoupení ještě vylepšit.
