Článek
Lepší průběh kvalifikace jste si asi těžko mohla představit... Určitě, bylo to optimální. Bylo dobré, že jsem házela v první skupině a navíc hned jako druhá. Ráno mě probudila průtrž mračen, z toho jsem byla trochu nervózní, ani jsem nevěřila, že se stihne udělat takhle krásně. Tak jsem si v masérně pustila discmana, abych ten déšť neslyšela.
Co jste poslouchala? Lionela Richieho. Má ho rád můj manžel, tak jsem si chtěla navodit domácí atmosféru, že myslím na něj, a ne na závod.
Nejdelším hodem kvalifikace jste si určitě i získala respekt soupeřek. Je to super, ale zase bych nerada, aby mě to před finále přemotivovalo.
Jaký máte plán pro finále? Určitě bych si chtěla prvním hodem zajistit osmičku, na to by podobný výkon jako v kvalifikaci měl stačit. Pak už budu riskovat, stejně jako jsem to dělala třeba na Odložilově memoriálu, nic jiného mi nezbývá.
Nebojíte se říct, že chcete vyhrát? Nebojím, ale nerada bych v novinách viděla palcové titulky, jak chci vyhrát. Atletika mě baví a baví mě vyhrávat. Koho taky ne...
Cítíte nyní větší šanci než na předchozích velkých akcích? Šance byla i vloni na olympiádě, tak to necítím.
Proměnlivé počasí v Helsinkách vás nezaskočilo? Já myslím, že na kvalifikaci bylo optimální, protože foukal lehký protivítr, který trochu přidá. Pro mě je důležité, že nepršelo. Ale pro jistotu jsem si vzala s sebou co nejvíce věcí, abych se mohla přizpůsobit.
Co všechno jste měla v tašce? Skoro všechno, co se dalo vzít z pokoje. Pět párů treter, zásoby vody, plyšáky, ručník... Ve svolavatelně mi přelepovali všechny reklamy mého sponzora. Tak jsem si to samozřejmě pak pěkně odtrhla. Ale organizátoři jsou tady hodně benevolentní, nesahají nám do kapes jako někde jinde. Mají k závodníkům dobrý přístup a tomuto národu přicházím na chuť.
Zima vám nebyla? Házela jsem ve speciální kombinéze, ne v dresu s krátkým rukávem. Maséři to neponechali náhodě, pořádně mě namazali hřejivou mastí, takže jsem se cítila, spíš jako bych byla v Africe.
Takže vám zatím všechno v Helsinkách vyhovuje? Snad jediné minus je jídlo. První den po příletu jsme konstatovali, že je dobré, ale doufala jsem, že se zlepší, ale pořád tam chybí maso. Přece jen pro sportovce by se hodilo.
Zajdete si na něj před finále? To ne, před závodem vůbec maso nejím. Jen něco sladkého nebo ovoce, to spíš dva tři dny před závody.
Už máte připravené barvy na vlasy pro finále? Máme, ale víc nechci prozrazovat.
Jak jste si s Pavlou Hamáčkovou vyzdobily pokoj v atletické vesnici? Vylepily jsme si plakáty Helsinek, aby stěny nebyly holé. Akorát tam chybí štětka na záchod a bylo mi blbé obíhat ostatní a půjčovat si ji, tak jsme si s Pavlou řekly, že si ji zřejmě koupíme.
