Článek
Poprvé na sebe během včerejšího závodu upozornila hned v úvodním kole na stadiónu, kde se dostala do čela téměř padesátihlavého pole. "Chtěla jsem se vyhnout loktům a kopancům, které bych dostala, kdybych byla uprostřed," vysvětlovala. Rychlý start ji ale stál jedno napomenutí od rozhodčích hned v úvodu. "Vážně bylo tak brzo? Já si všimla až druhého terčíku," divila se. Jedno napomenutí od diskvalifikace byla od dvanáctého kilometru.
V cíli na sobě dvaadvacetiletá rodačka z Čáslavi ani nedávala znát euforii. "To ještě přijde. Zavolám mamince, ta určitě bude strašně výskat. Vždycky mé úspěchy hrozně prožívá," vykládala Dibelková.
Pátým místem zbohatla o deset tisíc dolarů, za něž asi vezme svou mámu na dovolenou. "Kam? To já ještě nevím, asi to bude nějaký last minute. Možná do Řecka," přemítala studentka 3. lékařské fakulty. Vrchol atletické sezóny jí trochu komplikovaly souhrnné zkoušky na škole. "Smrtící" kombinaci anatomie, fyziologie, histologie, embryologie a biochemie zvládla. "Mám to za tři," pochlubila se budoucí lékařka, zřejmě internistka nebo endokrinoložka. "Ale to já určitě ještě miliónkrát změním," říkala.
Náročný tréninkový a studijní program způsobil, že výrazně shodila na váze. "Strašně málo spala, takže teď váží kolem 53 kilo. Potřebuje přibrat," tvrdil trenér Ivo Piták, který s Dibelkovou spolupracuje od jejích chodeckých začátků. "Je to talent od Boha," říká o ní.
Před závodem jí strašně moc věřil. "Chtěl jsem na ni vsadit 200 eur, že bude do desátého místa," prokázal dobrý odhad. "Ale já to moc nemám ráda, když trenér dopředu říká, jak mi věří," usmívala se Dibelková a už přemýšlela nad oslavou. "Teď půjdu do jídelny na zmrzlinu, mám ji strašně ráda," plánovala. A doma? "Budeme na zahrádce grilovat, brácha to umí výborně," těšila se pátá nejlepší chodkyně na světě.
