Rubriky:

Atletika

Mäki se chystala v etiopských horách. Nejsilnější zážitek? Když za mnou běhaly děti a chtěly peníze

1. ledna 2015 09:44 - Praha

Většina českých atletů mířila za přípravou na Kanárské ostrovy, část do osvědčené Jihoafrické republiky. Běžkyně Kristiina Mäki po své životní sezóně zvolila méně tradiční destinaci. Rodačka z Finska a česká rekordmanka na 2000, 3000 i 5000 m se měsíc chystala v Etiopii.

 

Jan Kucharčík

Proč jste s trenérem Červinkou zvolili zrovna Etiopii?

Vždy jsme jezdili do hor, ale trenér chtěl výš než 1500 až 2000 metrů nad mořem v Itálii. Na Etiopii trenér slyšel pozitivní ohlasy od Poláků i Slováků a byli jsme tam 2750 metrů vysoko.

Kde jste trénovali?

Bydleli jsme 11 kilometrů od metropole Addis Abbeby v hotelu, který patří Hailemu Gebrselassiemu, o kus dál má hotel další slavný běžec Kenenisa Bekele. Je to všechno hodně ve vývoji, myslím, že za pár let tam bude jezdit víc atletů. Nebyl to na evropské poměry žádný luxus, ale všechno, co jsme potřebovali včetně sauny i páry, na hotelu bylo. K dispozici byl i hotelový průvodce, který ukázal cesty, kde se dá běhat.

Chodila jste trénovat i na stadión?

Stadión tam byl, ale my ho nepotřebovali, nabíhala jsem kilometry po loukách a polích. Po silnici to ani nešlo vzhledem k tamnímu provozu, ale pro nohy byl běh po trávě stejně lepší.

Žádná divoká zvěř vás na cestách nepřekvapila?

Nic nebezpečného, žádný lev. (úsměv) Jen krávy, osli a psi, kteří tam pobíhají.

V jak početné skupině jste trénovala?

Byla jsem sama, ale občas jsem běhala s Britkou Julií Bleasdaleovou, byli tam i Švédové, holka z Jihoafrické republiky. Ptala jsem se jí, proč jezdí do Etiopie, a říkala, že u nich je to pro ni moc nízko.

Kdybyste měla vybrat nejsilnější zážitek z celého pobytu, co by to bylo?

Jak jsem trénovala, hned za mnou běžely místní děti a chtěly peníze. Byl to takový zvláštní pocit, člověk si uvědomí, že má všechno, často i věci, které nepotřebuje, a oni skoro nic.

Běhají Etiopané víc, než je člověk zvyklý z Evropy?

Také jsem si myslela, že budou běhat sem a tam, ale není to tak. Samozřejmě celkem jich běhá víc, Etiopanů je skoro sto miliónů, ale neviděla jsem, že by třeba běhali pro vodu. I pro ně je to vysoko, děti, které se ke mně přidávaly, také brzo odpadaly.

Jak jste na sobě cítila efekt vysoké nadmořské výšky vy?

Poprvé jsem trénovala tak vysoko, aklimatizace trvala šest dnů, pak se to srovnalo. Ale běhala jsem pomaleji. Člověk se víc hlídá, říkala mi Angličanka, že tam to stačí jeden den přehnat a pak je to tři dny znát. Sama jsem zvědavá, jak se to projeví, ale zatím se cítím dobře.

Udělala jste si o volném dnu nějaký poznávací výlet?

Jeden den jsme vyrazili do Addis Abbeby, jinak jsem trénovala a moc jsme to nepokoušeli, abych něco nechytla. Ale celý ten pobyt byl hodně naučný, nikdy jsem v tak chudé zemi nebyla. Ale probíhá tam velký rozvoj, v hlavním městě pokládají koleje pro tramvaje.

I o Etiopii se v poslední době mluvilo v souvislosti s ebolou. Měla jste obavy?

Měla jsem zjištěné od ambasády, že v té oblasti se vůbec nevyskytuje, i místní říkali, že tam je jedině žloutenka. Ale samozřejmě když člověk vidí na letišti, jak se někdo klepe, strach má.

Musela jste podstoupit po příletu nějaké testy?

To mi přišlo hrozně divný. Když jsme letěli tam, na etiopském letišti nám měřili teplotu. Ale cestou zpátky ani tam, ani ve Vídni. Nevím, jestli mezitím ta opatření opadla…

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika