Rubriky:

Atletika

Od kouče dostal podmínku, že musí studovat. Teď Helcelet sbírá jedničky a vládne tabulkám

11. února 2015 11:20 - Praha

Kdyby si otevřel letošní světové vícebojařské tabulky, našel by se na jejich čele. „Nekoukal jsem na ně, ale prý jsem první,“ usmívá se Adam Sebastian Helcelet, který o víkendu na mistrovství republiky poskládal svůj sedmibojařský osobní rekord 6164 bodů.

 

Jan Kucharčík

Kdy naposledy jste byl po závodě tak spokojený jako teď v neděli?

No, to už je dlouho… Ani si nevzpomínám, kdy naposledy jsem měl takový super pocit. Asi když jsem před čtyřmi lety přišel mezi dospělé a začalo se mi takhle dařit, to bylo podobné. Teď jsem věděl, že mám formu na 6000 bodů, ale přes 6100 jsem úplně nečekal po roce, kdy se mi moc nedařilo. Také jsem po delší době absolvoval závod bez větších bolístek.

Na posledním halovém mistrovství Evropy v Göteborgu byste s tímto výkonem bral bronz. Je tedy medaile vaším jasným cílem pro šampionát v Praze?

Určitě bych ji chtěl. Jsem přesvědčený, že na ni mám, i když myslím, že bude výš než v Göteborgu. Tak 6200 bodů bude třeba a na to si určitě věřím. I trenér říkal, že tohle byl jen začátek, teprve teď přijde forma, tak jsem na to zvědavý. Zatím co řekl, to se vyplnilo.

V čem vás nejvíc změnil trénink pod vaším novým koučem Josefem Karasem?

Určitě po rychlostní stránce, zrychlit jsem chtěl už tři roky. Také po té zdravotní, v přípravě jsem byl dvakrát nemocnej, měl nějaké bolístky, ale nikdy to nerval přes bolest, trenér si hodně zakládá na zdraví. A celkově i po té psychické stránce jsem spokojenej.

Potřeboval jste emotivního kouče, který závod dokáže prožívat s atletem?

Přesně tak, tohle mi sedí. Potřebuju někoho energického, kdo mě dokáže nahecovat, dá do toho sto procent a bude závody prožívat se mnou. To Pepa přesně dělá.

Ve skupině je vás dvanáct. Nechybí vám individuálnější přístup?

Je nás hodně, ale já skupinu potřeboval. Máme tam i překážkáře, dálkaře, můžu se na ty na kluky dotahovat, něco od nich odkoukat. Parta je potřeba, u Rudy Černého jsme byli ve dvou s Markem Lukášem, to bylo málo. Potřebuju víc lidí na tréninku.

Začal jste i studovat na Metropolitní univerzitě. Třeba váš bývalý kouč Tomáš Dvořák říkal, že studium a vícebojařský trénink moc nejdou dohromady. Zvládáte to?

Pepa na to má trochu jiný názor než Tomáš, já to od něj dostal jako podmínku. Jestli u něj chci trénovat, ať jdu studovat a nesoustředím se jen na atletiku. Tak jsem se přihlásil na humanitní studia, umožnili mi individuální plán. Myslel jsem, že to bude o dost lehčí, na podzim jsem toho měl fakt hodně. Musel jsem chodit na trénink v sedm ráno, pak do školy, zase na trénink… Byl jsem hotovej a říkal si, jestli jsem udělal dobře. Ale tohle období jsem přečkal, chybí mi jen jedna zkouška. Mám jedničky, nejhůř dvojku, jsem spokojený.

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika