Článek
Byla to hladká cesta do finále?
Nebylo to úplně bez problémů, kvalifikace byla náročná, docela dlouhá. Za ty čtyři hodiny, co jsme byli i s rozcvičováním v sektoru, jsem udělal jenom pár skoků. Bylo náročné se udržovat během závodu. Ale hlavně, že to dopadlo. Těch 228 centimetrů tam naštěstí zůstalo, jsem ve finále.
Také jste po doskoku rychle upaloval pryč, i když už neplatí, že by byl pokus zdařený, pokud laťka drží nahoře po opuštění doskočiště…
Já vím, rozhodčí pokus uzná, až se laťka uklidní a pak teprve zvedne bílý praporek, ale pro jistotu. To je takový zvyk, abych to ještě něčím nesfoukl. (úsměv)
Byla to jedna z nejdelších kvalifikací, jakou pamatujete?
Takhle dlouhou si nevybavuju, na to, že je to halová Evropa… Mohli udělat dvě skupiny, trošku může znehodnotit výkon pro finále, že jsme strávili hodně času na ploše. Ale všichni máme stejné podmínky, nějak se s tím popereme.
Ve startovní listině jste byl jako poslední, vše jste skákal na první pokus, takže pauzy mezi jednotlivými skoky jste měl opravdu dlouhé…
Každý má na pokus minutu, bylo nás tam 27, tak jsem si říkal, že nejdřív se ta série odjede za půl hodiny a ještě tam byla přerušování. Ale už vím, jak se udržovat, myslím, že jsem to zvládl.
Jsou dlouhé pauzy náročnější spíše po fyzické stránce, nebo psychicky?
Spíš fyzicky, protože se mi nechtělo pořád tam poskakovat a pobíhat takovou dobu, ale snažil jsem se síly šetřit. Jenom před skoky, když už se blížily, jsem se trochu proběhl, udělal nějakou abecedku, trošku si zakřičel, abych se nahecoval, a bylo to docela v pohodě.
Co křičíte?
Jenom se to ze sebe snažím dostat, trochu se nahecovat, nebylo to žádné slovo.
Jak vám sedí povrch ve výškařském sektoru?
Palubovka je dobrá, dá se na ní skočit vysoko, ale je potřeba ji jakoby zmáčknout z vrchu, aby tam byla odezva, rychlíci to budou mít těžší. Snad mi to u nějakého skoku pomůže.
Zdá se, že by medaile nemusela být úplně vysoko. Nikdo z finalistů letos neskočil více než 233…
Doufejme. Rád bych na medaili zaútočil a doufejme, že to bude někde kolem 233, záleží na zvyšování. Myslím, že by to mohlo být v mých silách.
Kdo by měl být vaším největším soupeřem?
Dobře vypadal Mástoras, strašně se mi líbil, jak skákal uvolněně. Cyplakov vypadal také dobře, Tamberi se dneska docela vyšťavil, opravoval snad všechno. Procenko je nakonec ve finále taky, už má nějaké zkušenosti, může skočit, velké soutěže umí. Je to dost otevřené, nemůžu říct, kdo je favorit, ani bych si netipl, kdo jednoznačně může vyhrát.
Dodává vám to větší elán než třeba loni v létě v Curychu, kde byli předem jasní favorité na medaili Bondarenko, Uchov a Procenko?
Určitě, tady je větší šance. Ona nakonec byla i v Curychu, kdybych skočil 233, medaile by byla, ale zůstal jsem s 230 čtvrtý. Tady je zlato i bronz v podstatě stejně daleko.
