Hlavní obsah

Třicetiletá Jonesová spřádá plány na návrat na výsluní

Dlouho se zdálo, že ji na atletickém oválu nikdo neporazí. Sbírala jednu medaili za druhou a chtěla se stát největší atletkou všech dob. Poslední dva roky se však v jejím sportovním životě všechno zvrtlo. V současnosti čelí americká sprinterka Marion Jonesová obvinění z dopingu a nedaří se jí dostat se do bývalé formy.

Článek

Pocity radosti zažívá ve středu 12. října třicetiletá maminka alespoň doma, kde vychovává dvouletého syna Tima se svým přítelem, bývalým světovým rekordmanem Timem Montgomerym.

Oba atleti byli podle slov šéfa laboratoře Balco, produkující dlouho nezjistitelný steroid THG, na seznamu jeho klientů. Sama Jonesová všechna tvrzení popírala, později pouze přiznala, že si od kalifornské laboratoře objednávala legální doplněk výživy. Stín dopingu na ní leží již od té doby, co byl její tehdejší manžel, koulař C. J. Hunter, potrestán za užití nandrolonu.

Pokud celá kauza dopadne pro Jonesovou špatně, bude zřejmě muset vrátit i medaile z olympijských her v Sydney. A že jich tehdy nevybojovala málo. Sprinterka si ve vrcholné formě vytkla cíl získat pět zlatých medailí včetně obou štafet a skoku do dálky. Výsledkem byly sice "jen" tři zlaté a dvě bronzové, ale i tak se zapsala do dějin jako nejzářivější hvězda těchto her. Při oslavném kolečku zvedala nad hlavu vlajky USA a Belize, aby připomněla své kořeny po matce, která se narodila v této středoamerické zemi.

Dařilo se i v basketbalu

V devíti letech prý napsala rodačka z Los Angeles ve škole na tabuli: "chci jednou stát na olympijských stupních vítězů". Její sportovní kariéra k tomuto snu nejprve směřovala pod bezednými koši. Coby vítězka univerzitní basketbalové soutěže NCAA dokonce měla startovat na olympiádě v Aténách v roce 1996, kde Američanky získaly zlaté medaile. Zlomená noha ale její sen zhatila a Jonesová se začala plně soustředit na atletiku.

Že to byl správný krok, potvrdily výsledky hned v následujícím roce. Na světovém šampionátu v Aténách vyhrála stovku a na všechny strany cenila své zářivě bílé zuby. Nejen pamětníci jí přisuzovali půvab Wilmy Rudolphové a běh Florence Griffithové-Joynerové, kterou sama označuje za svůj největší vzor. Podle tehdejšího trenéra Jonesové Trevora Grahama mělo být "jen otázkou času", kdy překoná na stovce i dvoustovce světové rekordy své krajanky. K nim se přiblížila nejvíce v roce 1998, kdy si vytvořila osobní maximum 10,65 sekundy na stovce a 21,62 na dvojnásobné trati.

"Chtěla bych, aby se na mne v budoucnu vzpomínalo jako na největší atletku všech dob. Aby si malí kluci říkali: 'Chtěl bych běhat stejně rychle jako Marion Jonesová' - a ne jako Carl Lewis nebo Michael Johnson," hlásala tehdy atletka na vrcholu slávy.

Blocková připravila šok

Čtyři roky na nejkratším sprintu neporažená, třikrát vyhlášena nejlepší atletkou světa. Tak jela před čtyřmi lety na MS do Edmontonu Marion Jonesová s přáním ukořistit další tři zlaté medaile. Naprostý šok všem ale připravila Žanna Pintusevičová-Blocková, která ji na stovce předstihla o tři setiny. Jakoby se tím pomalu uzavírala jedna kapitola sprinterské královny přelomu tisíciletí. Ještě v roce 2002 získala potřetí tučnou prémii za vítězství v seriálu Zlaté ligy, od té doby však na velkých závodech paběrkuje.

Po mateřské přestávce loni překvapivě vyhořela v olympijské kvalifikaci. Do Atén sice nakonec odcestovala, ale v dálce skončila pátá a štafetový start skočil fiaskem. Na aktuální světovou šampiónku Lauryn Williamsovou sice křičela "počkej, počkej", ale ve vymezeném území jí kolík nestihla předat.

Po několika změnách trenéra a další neúspěšné sezóně, kterou z velké části kvůli zranění vynechala, se pokusí Jonesová o návrat na výsluní příští rok. "Myslím, že mám motivaci k tomu, abych světu ukázala, že na to mám a že ještě nejsem stará vrásčitá matka," prohlašuje rozhodně pětinásobná světová šampiónka. Konec kariéry a případný další přírůstek do rodiny plánuje až po další olympiádě v Pekingu.

Reklama