Článek
Kdy jste si všiml vám důvěrně známého doskočiště?
V pátek jsem se jen protáhl na pokoji na hotelu, až dneska jsem to viděl. Je to pěkné, mám na něj hezké vzpomínky.
Takže jste si hned troufal na pěkný výkon?
Už jsem letos 228 skočil dvakrát, chtěl jsem dneska překonat třicítku a povedlo se. Mám radost, vyhecovali mě i soupeři. Byla to pěkná soutěž, která gradovala. Počasí, podmínky, všechno fajn. Vždycky se mi v Řecku dařilo.
I atmosféra byla u výškařské soutěže výborná tím, že jste bojoval s domácím Baniotisem.
Byla super. Lidi tu jsou fajn, přející. Je vidět, že jsou jižané, jsou živí a umí udělat randál.
I pokusy na 232 centimetrech byly nadějné…
(pokyvuje) Ještě si na to asi chvíli počkám. Hlavně, ať jde forma postupně nahoru a budu spokojený.
V zimě jste nevyužil šanci na medaili z halového mistrovství Evropy. Musel jste bojovat s hledáním nové motivace?
Ani jsem s tím nebojoval, nastoupil jsem do tréninku a zase našel novou motivaci. Nepředvedl jsem v hale, na co jsem měl, měl jsem virózu a angínu a forma mi nedošla v pravý čas. Věřím, že v létě to bude lepší a zase můžu útočit na nějaké hezké umístění na mistrovství světa.
Stíhal jste sledovat, jak si vedou ostatní členové českého týmu?
Trošičku. Viděl jsem Kubu Holušu, Lenku Masnou a Páju Masláka, ale neviděl jsem ani nikde časy. Ta obrazovka je tak malinká… Na sledování budu mít zítřek.
Takže v neděli dopoledne regenerace u moře, odpoledne fandění?
Přesně tak.
