Článek
Před šesti lety to na juniorském ME předvedla parta kolem Pavla Masláka, v neděli na ni navázalo rovněž stříbrem na šampionátu do 23 let kvarteto Marcel Kadlec, Michal Desenský, Jan Jirka a Zdeněk Stromšík.
Recept na úspěch? Vedle nesporných individuálních kvalit je třeba obětovat dostatek času na seběhání a nácvik předávek. „Věnovali jsme tomu tolik času, kolik jen šlo,“ ujišťuje kouč Petr Hábasko, jenž měl štafetu na starosti.
„Myslím, že jsme ukázali, že cesta, po které jdeme, je správná a měli bychom na tom i nadále pracovat, protože pro sprintery v našich krajích je velmi těžké se propracovat na olympiádu či mistrovství světa individuálně,“ říká Habásko, jenž trénuje Jirku i Desenského.
Radost se násobí
Jenže na seniorské úrovni dosud snahy vytvořit konkurenceschopnou sprinterskou štafetu selhávaly. „Dost často se nedaří skloubit program, individuální cíle, ambice trenérů a oddílů,“ vypočítává Habásko a věří, že čerstvý úspěch může ochotu sprinterů a trenérů pracovat na štafetovém úspěchu zvýšit.
„S Jardou Vlčkem jsme na tom pracovali a máme pozici, kdy se dá pracovat ještě víc a líp. Tu cestu jsme ukázali, tak na tom pojďme pracovat,“ vyzývá Habásko.
I když je atletika především individuální sport, i štafetových medailí si dokáží sprinteři vážit. „Pro mě je stříbro ze štafety ještě o kousek víc, radost se násobí a máte to s kým oslavit,“ vykládal bronzový z dvoustovky Jan Jirka poněkud chraplavým hlasem. „Ale to je z toho, jak jsem běžel za Zdeňkem Stromšíkem a hlasivkami ho hnal do cíle,“ vysvětloval s úsměvem.
