Rubriky:

Atletika

Jak může skokan vyzrát na rekord? Alchymií je už výběr tyče

13. srpna 2015 22:07 - Praha

Skok o tyči má mezi atletickými disciplínami výsadní postavení. Úspěch či neúspěch se rodí dlouho před tím, než se skokan postaví na začátek rozběhu a vyzve laťku na souboj. Základem je zvolit si správně tyč. O tom, co všechno musí brát skokan v potaz, vypráví český rekordman Michal Balner.

 

Vlastimil Vacek, Právo

MATERIÁL

Na karbonových tyčích jsem skákal jenom jednou v tréninku a bylo to suprové. Ale moje technika je podbíhací, a když při ní člověk udělá chybu, ztrestá ho karbonová tyč víc než laminátová, na které skáču. I tak se mi stalo třeba v Linci, že jsem podběhl až moc, vyhodil si záda a nemohl závodit. U karbonů je ten první náraz mnohem tvrdší, tak jsme zůstali u laminátu. Ve špičce se používá o něco častěji karbon, který je lehčí, ale i křehčí a náchylnější ke zlomení. Ale Francouz Lavillenie skáče světové rekordy na laminátu, tak mezi oběma typy asi není velký rozdíl.“

DÉLKA

„Vždycky záleží, kdo co zvládne. Na tréninku mám třeba tyče dlouhé 490 centimetrů, závodní s sebou do Pekingu jsem si vzal 500 a 510. Teď jsem viděl Poláka, jak měl karbonové tyče dlouhé 530 centimetrů, to mi přišlo neskutečné.“

TVRDOST

„Záleží na ohebnosti, čím je nižší, tím vyšší se udává tvrdost tyče. Já mám s sebou šest tyčí, jednu jsem vzal do vaku Honzovi Kudličkovi, ten jich bere víc. Nejtvrdší v celé sadě je ta moje nejoblíbenější, na které jsem skočil v Baku český rekord. U ní vím, že když ji zvládnu, dá se skočit hodně vysoko, i když třeba Lavillenie používá ještě tvrdší tyče.“

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika