Hlavní obsah

Špagety k snídani? Kudlička zažil i při třetí cestě do Pekingu překvapení

Peking/Praha

Do Číny vyrazil závodit už potřetí. Poprvé na juniorský světový šampionát v roce 2006, podruhé na olympiádu před sedmi lety. Teď se tyčkař Jan Kudlička v Pekingu chystá na mistrovství světa a nejlidnatější země světa ho má stále čím překvapit.

Foto: Sport.cz

Jan Kudlička při akreditaci v Pekingu.

Článek

Co se od vaší poslední návštěvy v Pekingu změnilo?

Tam, kde cestou z letiště visely olympijské kruhy, jsou teď vlaječky mistrovství světa. Ale Peking je tak velký, že i když jsme jeli taxíkem do města, vůbec jsem si to tam nevybavoval, jen některé historické stavby.

Jak jste se zatím zabydleli v hotelu Conference Beijing Centre?

Není nejlepší, co jsem kdy zažil, s Moskvou to nejde srovnat, ale nemůžu si stěžovat. Hrozné je jen jídlo. Číňani se snaží dělat evropskou stravu, takže k snídani máme na výběr ze čtyř jídel, mezi nimi špagety, vařené vajíčko, míchané vajíčko… Ale třeba máslo, müsli, šunka, sýr nebo aspoň čaj? Vůbec. Z pití je jen džuš, cola a sprite, když jsme chtěli vodu, koukali na nás trochu divně, ale tu už nám aspoň dávají. Obědy a večeře jsou v pohodě, akorát ta snídaně… Špagety jsem k ní ještě nikdy neměl. (úsměv)

Na pokoji bydlíte se svou přítelkyní Jiřinou Ptáčníkovou?

Bydlím s Balnym (tyčkař Michal Balner). Vyšlo to tak do sudého počtu, jinak by výprava musela mít dva jedňáky. Jířa bydlí s Eliškou Klučinovou, ale aspoň máme pokoje naproti.

Už jste se byl podívat na stadiónu Ptačí hnízdo, kde se od soboty bude závodit?

Dorazili jsme sem brzo, ještě není pro šampionát otevřený, až od středy, i doprava teprve začíná fungovat. Zatím chodíme na rozcvičovací stadión.

Doteď jste se tedy přepravovali taxíky? Uspěli jste s angličtinou?

S angličtinou je to tu zatím horší, než pamatuju. V juniorech jsem to nevnímal, nic jsme nepotřebovali, při olympiádě to klapalo bez problémů, ale teď když jim adresu neukážete v čínštině, je to problém. Ani na hotelu neumějí, většinou museli k sobě ještě někoho sehnat. Ale dopravili jsme se vždycky tam, kam jsme potřebovali.

Kam jste vyrazili do města?

Byli jsme se podívat do obchodů, pamatuju si, jaký byl při olympiádě boom vrtulníků na dálkové ovládání. Už jsme měli problém si vybavit, kde to bylo, ale nakonec jsme se tam dostali. Akorát jak je Peking plný aut, je tam nonstop zácpa. Žádné havárky, ale obrovský provoz, ani nás z centra nechtěli odvézt s taxametrem, vzal nás asi až čtvrtý taxík.

Teď už jste si vrtulník nepořizoval?

To ne, spíš jsem byl překvapený, jak tu byla tehdy spousta elektroniky v každém obchodě, většinou neoriginálních produktů, teď to omezili a spíš všude prodávají oblečení.

Jak v Pekingu trávíte čas mezi tréninky?

Do města už nepojedeme, po příletu jsme si schrupli, ráno trénovali. Na úterý mám naplánovaný skákací trénink, teď se spíš udržujeme.

Aklimatizaci jste zvládl?

Po příletu jsem byl unavenej, po snídani jsem usnul ještě na pět hodin. Teď se v jednu v noci probouzím a koukám do stropu, už jsem si bral i prášek na spaní.

Kvalifikaci máte ale nezvykle večer, tak vás brzké vstávání trápit nemusí…

To je super. Trenér nás vždycky honil trénovat ráno, teď když jsme přišli z vlastní iniciativy, že půjdeme trénovat v 10.30, tak se divil, že stačí odpoledne. Ale radši to mám za sebou dřív.

Jak snášíte počasí? Panuje očekávaná prádelna?

Překvapilo mě to. Při juniorech tu byl strašný smog, při olympiádě omezili auta i továrny a bylo to v pohodě. A i teď je tu dobrá viditelnost, sluníčko, přes 30 stupňů. Vlhkost tu je, na vedro jsme z Česka zvyklí…

Reklama

Související témata: