Rubriky:

Atletika

Klučinová byla po kouli na zabití, kouč se klidil z cesty

22. srpna 2015 20:53 - Peking

Tradiční úsměv její tvář neopustil, i když ke spokojenosti měla daleko. „Snad se ani neptejte,“ zahlásila Eliška Klučinová, když po závěrečné disciplíně prvního dne soutěže sedmibojařek přišla mezi novináře. Na mistrovství světa v Pekingu patří bronzové z halového mistrovství Evropy průběžně 21. místo se ziskem 3655 bodů.

 

Fabrizio Bensch, Reuters

První den asi se asi nevyvíjel úplně podle vašich představ…

Já tady od toho nic moc nečekala, protože jsem se poslední měsíc trápila s bolavou achilovkou. Jela jsem to sem zkusit, protože jsem si myslela, že to nebude až tak špatné, a první dvě disciplíny to tak opravdu vypadalo. Kdybych neudělala technickou chybičku na překážkách, mohl to být i rychlý čas, výška byla velice kvalitní, ale pak mě trošku rozhodila koule. To byla disciplína, od které jsem očekávala, že bych mohla hodit třeba 15 metrů a byl to úplný výbuch. Nevím, co jsem tam dělala, spíš jsem tam nedělala nic, to mě trošku zklamalo. A dvoustovka? To snad ani nebudu komentovat, nečekala jsem až tak špatný čas.

Projevila se v závodě bolest achilovky?

Nejvíc mě trápila na výšce a překážkách, teď už se rozhýbala tak, že to nebylo špatné. Ale člověk bolavému místo podvědomě ulevuje a pak je pohybový řetězec jiný, možná kvůli tomu byla koule taková špatná. A na dvoustovce mi nesedí krajní dráha, pak nevím, jak ji mám rozběhnout, jak nejsem sprinterka. Trošku jsem zaváhala, za nikým jsem se nevyvezla a pak už jsem to nedoběhla…

Achilovka vás trápila už v Česku, jak jste s ní mohla trénovat po příletu do Číny?

V Čechách jsme ještě trénovali víc věcí, takže to bylo jeden den lepší, další špatný… Tady jsme ladili, takže se to zlepšilo a tak nějak drží.

I proto si držíte dobrou náladu?

Já si dopředu řekla, že ať to vyjde, nebo ne, nebudu věšet hlavu. Nemůže se dařit vždycky, i když po kouli jsem veselím neoplývala, a ještě když jsem zjistila, že mám devátou krajní dráhu, to jsem byla trošku na zabití… Trenér se mi klidil z cesty, ale beru to, co se dá dělat.

Užíváte si závodění před tolika diváky?

Byla jsem na olympiádě v Londýně, tam to bylo asi ještě lepší a hlavně víc fandili. Tady fandí spíš jenom Číňanům.

Věříte, že se vám diváky podaří při dálce roztleskat? Zatím se to atletům moc nedařilo…

Uvidím, jak to bude vypadat. Mám ráda diváckou kulisu, tak to možná zkusím.

Co od sebe očekáváte druhý den?

Myslím, že se nedá očekávat vůbec nic. Může to být stejně tak dobré jako špatné, takže vůbec nic neplánuju. Jen doufám, že se ráno neprobudím a nebudu kulhat s oteklou achilovkou.

Michal Osoba (Peking), Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika