Špotáková na kolenou, experiment selhal

„Prostě jsem tomu vůbec nevěřila. Úplně stejně jako tehdy. Příběh se trošku opakoval," srovnala světová rekordmanka radostné chvíle po závodě v roce 2008 a nešťastné nyní.

Od roku 2006 platilo, že kam Špotáková odjela, odtamtud přivezla medaili. Úctyhodnou sérii ale rázně přetrhlo její pekingské vystoupení. První sezóna, kterou absolvovala bez trenéra, výsledek na vrcholné akci nepřinesla. Ač její výkonnost směrem ke světovému šampionátu rostla, v pekingském finále hodila pouhých 60,08 m. Boj o zlato, které pro sebe posledním pokusem urvala Němka Kathrina Molitorová, už sledovala jen z novinářské mixzóny.

„Nebudu smutnit. Když jsem se tak na podzim rozhodla, říkala jsem, že když to nepůjde, na mistrovství světa ani nemusím. Pro mě je důležité Rio," vyhlíží útok na třetí olympijské zlato.

V Ptačím hnízdě seděla na trenérské pozici, kde dříve byl Rudolf Černý a později Jan Železný, bývalá diskařka Věra Cechlová. Špotáková si vybrala bronzovou medailistku z aténské olympiády jako člověka, který jí bude zajišťovat nezbytný servis na šampionátu, nikoliv jako experta na techniku. „S Barčou se známe strašně dlouho, zažila mě na velkých závodech, ví, že se nestresuju a jsem pohodář. Asi chtěla mít pohodu i tady na šampionátu, aby byla pozitivně naladěna a cítila se dobře," vysvětlovala po kvalifikaci Cechlová.

Ještě před finále Špotáková opravdu sršela dobrou náladou. Promlouvala do kamery, usmívala se. Po prvním pokusu ale už se chytala za hlavu, podobné gesto předvedla i po zbylých dvou. „Chtěla hodit moc. Z toho plynulo, že nehodila nic. Chtěla to urvat rukou," vypozoroval reprezentační šéftrenér Tomáš Dvořák. Chyběl jí v závodě kouč? „Nevím, jestli by jí kdokoliv dokázal říct, že do toho nemá tolik prát," uvažoval.

„Tím, že je Bára máma, je málo trenérů, kteří by se jí přizpůsobili. Samozřejmě je pro ni tenhle závod supernepovedená zkouška," viděl Dvořák, byť pohnutky Špotákové k letošnímu osamostatnění chápal.

„Také si pamatuju, když jsem byl táta s malými dětmi, jak mě to jednu sezónu semlelo. Takhle byla ve své podstatě jen svým pánem, řídila si přípravu sama. Vypadala dobře, akorát to učesání tomu chybělo. Bylo vidět, že se sama nedokáže uklidnit, rozběh v závodě moc nefungoval," hodnotil šéftrenér.

Jisté je, že pro příští olympijskou (a možná svou poslední) sezónu Špotáková koncept přípravy změní. „I tohle jsou hrozně důležité zkušenosti, z nichž něco vyvodím pro příští rok. Rozhodně si najdu trenéra na techniku," má jasno.

Kdo jím bude? Zase tolik oštěpařských expertů v Česku není. Návrat k Janu Železnému není úplně pravděpodobný. „Myslím, že by to nešlo, oba jsou jinak nastavení. Třeba se pletu, ale myslím, že do této řeky znova vstoupit nejde," odhaduje Dvořák.

Oba mají rozdílné představy o přípravě. Matka dvouletého syna Janka Špotáková rozhodně nechce odsouvat rodinu na druhou kolej, Železný zase chce mít nad přípravou svých svěřenců dohled, pokud za jejich výsledky zodpovídá. „Varianta by to byla, kdybych nevzala Lukášovi na dva měsíce Janečka a jela s ním do Afriky," reaguje Špotáková.

Možností je i někdo z bývalých oštěpařů, třeba Miroslav Guzdek. „Nějaké varianty mám, ale zatím nebudu říkat nic. Času je dost, vždyť hrubou přípravu začínám trénovat v listopadu, v prosinci beru do ruky oštěp," nechává si otevřené různé cesty.