Rubriky:

Atletika

Skákala už mezi koši i na vodní hladině. Teď Ptáčníková zářila v nákupním centru

17. února 2016 21:49 - Praha

Místo pohledu na střechu strahovské nafukovací haly se ve vzduchu mohla s trochou nadsázky rozhlížet po obchodech. Zimní pražská tyčka se poprvé konala v obchodním centru Metropole na pražském Zličíně a české rekordmance Jiřině Ptáčníkové nové prostředí sedělo parádně, letošní maximum si posunula na 466 centimetrů.

 

Jan Kucharčík

Udělal vám vítězný výkon radost?

Spokojená jsem maximálně, laťka měla formu, snad jen základní výšku jsem nelízla Strašně rychle to tu běželo, v konci rozběhu jsem se s tím prala. Jsem ráda, že jsem si vyzkoušela zase vyšší výšky, a také, že ostatní holky si naskákaly osobní a letošní maxima.

Pokoušela jste se i o český halový rekord 472 cm…

Snažila jsem se, aby se kluci začali rozcvičovat, protože program měl skoro hodinu zpoždění, tak už jsem absolvovala jeden skok za druhým. Doufám, že s ještě kvalitnějšími soupeřkami to bude o něco lepší, třeba teď ve Francii.

Vyhovoval vám tedy přesun závodu ze Strahova do nákupního centra?

Je tu světlo, takže jo. (úsměv) Trochu mě překvapili lidi, že moc neměli zájem, ani nepomáhali s rozběhem. Čekala jsem trochu větší atmosféru, ale rozběh tu byl fantastický, myslím, že to byla dobrá premiéra na Zličíně.

Orientovalo se vám tu ve vzduchu hůře než v hale?

Já mám poslední dobou problém s prostorovým vnímáním, tak jsem zavřela oči a buď, anebo. Je to náročnější, když tu není žádný záchytný bod a stropy jsou vyšší než v hale. Ale zase hraje hudba, tak má člověk víc adrenalinu a tolik to neřeší.

Hudbu na pokusy jste si vybírala sama?

Zjistila jsem, že skáču na stejnou písničku s Polákem Liskem, tak jsem chtěla udělat změnu. Ale nějak nemůžu najít nic, co by mi sedělo, tak se asi vrátím ke své původní. (Sail od skupiny Awolnation).

Závody v obchodním centru ale pro vás úplnou novinkou nejsou, v Německu se konají často.

Je to trochu něco jiného než v hale. Lidí nás vidí celou dobu včetně rozcvičení, že jsme tu šest hodin v kuse, z toho čtyři v zápřahu. Aspoň to vidí i z jiné stránky.

Jaké bylo nejnetradičnější místo, na kterém jste závodila?

Mám dvě. V Německu ve druhém patře budovy v basketbalové hale mezi koši jsme běhali s tyčí. Kdybych skákala tehdy víc než 460, asi bych kopala do stropu. A netradiční je německý Rottach, kde je doskočiště na jezeře. Kdo skočí mimo, tak se vykoupe. (úsměv)

Vy jste hned na startu sezóny zlomila tyč, nijak vás tato nepříjemnost nepoznamenala?

Ten den ne, ale týden na to jsem nemohla ohnout malíček, měla jsem fialovou ruku. Jeden trénink jsem nebyla schopná se ani odrazit, ale pak jsem jela do Německa a bylo to pryč.

To byly tyče, které se pomlátily vloni při leteckém transportu ze soustředění na Tenerife?

Ano. Trenér říkal, že to snad bude dobré, tak je zkusíme. Jeden skok dobrý byl, tak jsem šla v rozcvičení ještě jeden a tyč praskla. Takže jsme je vyřadili úplně všechny…

Michal Osoba, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika