Článek
V 60. a 70. letech byli kubánští atleti pravidelnými hosty na československých mítincích. „Pro mě to byly dva nejlepší závody v Evropě, Zlatá tretra a P-T-S v Bratislavě,“ ujišťoval Juantorena. „Československo byla první země, kam jsem letěl,“ vykládal. Především on nalákal v roce 1976 do ochozů vítkovického stadiónu tehdy rekordních 16 500 diváků.
Osmistovky se bál
Rodák ze Santiaga de Cuba přezdívaný El Caballo čili kůň byl už dlouho špičkovým čtvrtkařem, jeho polský kouč Zygmunt Zabierzowski v něm ale viděl potenciál na delší trati.
„Můžeš dokázat, co se zatím nikomu nepovedlo,“ naléhal. „Jenže já o tom nechtěl ani slyšet, osmistovky jsem se bál,“ vyprávěl Juantorena. A tak jeho trenér vymyslel lest. „Doslova mě podvedl,“ směje se Kubánec.
Zhubnul dvě a půl kila za týden
Nalákal ho, že by mohl jako zajíc pomoct rychlou šestistovkou svým krajanům k olympijskému limitu. Jenže na metě 600 metrů byl Juantorena tak rychle, že už do cíle doběhl. Čtvrtku zvládl na Zlaté tretře za 44,70, půlku za 1:44,60, a tak ho trenér pro hry v Montrealu nahlásil na obě tratě. Juantorena vybojoval dvě zlata.
„S lidmi ve svolavatelně už jsem se dobře znal, vždyť jsem tam byl každý den atletických soutěží, běžel jsem i ve štafetě. Za ten týden jsem zhubl dvě a půl kila,“ vzpomínal.
Nikdo další od té doby jeho počin nezopakoval, do náročné kombinace čtvrtky a půlky se ani moc odvážlivců nepouští. „Ano, přirozenější kombinace je teď 800 a 1500 metrů. Ale proč by se to nemohlo někomu zase povést? Vždyť jsem také lidská bytost,“ dodává Juantorena.
