Rubriky:

Atletika

Bylo na čase, oddechl si Kudlička po životním skoku. K rekordu se ale už neupínal

23. června 2016 08:15 - Praha

Jeho pokusy o český rekord už se počítaly na desítky. Některé byly méně nadějné, jiné více, ale vždycky Janu Kudličkovi laťka v rekordní výši odolala. Až včera měl osmadvacetiletý skokan navrch. Na třetí pokus 583 cm při Pražské tyčce na Václavském náměstí zdolal.

 

Michal Kamaryt, ČTK

Ulevilo se vám, že rekord máte konečně v kapse?

Je to super, bylo na čase. Nějakou dobu jsem se na rekord upínal, ale když jsem přivezl první medaili, zjistil jsem, že je to o medailích a ne o českém rekordu. Ale samozřejmě jsem rád, je to další krůček v kariéře, byl to poslední rekord, který mi chyběl. Mám dorostenecký, juniorský a teď i seniorský. A myslím, že tam jsou ještě strašné rezervy, dneska bylo bezvětří a stačí, když foukne do zad a skok letí úplně jinak. Musím zůstat nohama na zemi, důležité je teď mistrovství Evropy, kde chci postoupit do finále a pak zopakovat, co se mi teď povedlo.

Soutěž při Pražské tyčce byla dlouhá, kde jste vzal energii na rekordní útok?

Strašně mě nakopl první pokus na 583, kdy jsem ten skok neudělal naplno a škrtnul laťku fakt lehce. Jen to bylo trošku do dálky, stačilo nohy nasměrovat zpátky. Druhý pokus byl ještě bližší a to jsem si říkal, že teď musím za každou cenu dodělat ten třetí. Vzpomněl jsem si na Zimní pražskou tyčku na Zličíně, kdy jsem potřeboval skočit 577 a třetím pokusem mi to spadlo, až když jsem se postavil na doskočiště… Tady to naštěstí dobře dopadlo.

Na Václavském náměstí už se zlehka stmívalo, to nevadilo?

Samozřejmě to vadí. Proto jsem ani dál neskákal, mám před očima, jak si tu Adam Ptáček vykloubil loket, taky skočil 580 a snažil se skákat dál. Sezóna je dlouhá, skáču teprve měsíc, proto je pro mě neuvěřitelné, že po měsíci je to takhle dobrý. Teď je základ vydržet zdravý, musím se o sebe starat, Jiřinka (přítelkyně tyčkařka Ptáčníková) se o mě musí starat a já se musím starat o ni.

Mluvil jste o postupu do finále na mistrovství Evropy. Ve světových tabulkách už jste na třetím místě, není to příliš nízký cíl?

Jsem si moc dobře vědom, jak blízko je od úspěchu k neúspěchu. Člověk tam může jet jako jasný favorit, mít skočeno o dvacet centimetrů výš, ale to vůbec nic neznamená. Důležité je, co předvedete na místě. Jestli si mám vybrat, zda předvedu 580 a bude z toho šesté místo, nebo 560 a třetí, samozřejmě beru medaili, ta je důležitější. Člověk nesmí usnout na vavřínech a myslet si, že to má naservírované na talíři.

V Evropě letos nikdo více neskočil, i světový rekordman Renaud Lavillenie má zapsaný stejný výkon jako vy. Bude i on k poražení?

Každý je k poražení, ale nemyslím si, že by se dal porazit, když bude mít ideální den a skočí svůj standard. Teď nemá třeba takovou formu jako dřív, ale člověk neví, co za tím je, taky mohl trénovat a proto je unavenej. Těžko říct, uvidí se na místě, ale když Renaud má skočeno šest metrů, s největší pravděpodobností 585 skočí vždycky.

Co vás čeká do mistrovství Evropy, které Amsterdam hostí začátkem července?

Myslím, že natrénováno, co se týče fyzické stránky, mám dobře. Co mi chybí, jsou technické tréninky, potřebuju udělat hodně skoků, byť na měkčích tyčích, ale směrovat tělo nahoru, ne do dálky, to je u mě zásadní věc, kterou když dvěma tréninky trefím, tak to ve mně zůstane.

Michal Osoba, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika