Článek
Jak jste se cítila při návratu na atletické ovály po narození syna Petra?Celkem dobře. Věděla jsem podle tréninku, že mám na čas kolem 55 a to se povedlo. Chtěla jsem pomoci USK a hlavně po dvou letech už začít závodit, protože ani sebelepší trénink závody nenahradí. Dva roky jsou dva roky, ta pauza byla hodně dlouhá. Světová forma to není, ale pro mě byl letos prioritou malej a ten mi žádné stresy nepřipustí. Kojila jsem až do května, takže ani trénink nemohl být úplně kvalitní.
Stýskalo se vám už po atletice?Určitě, dokonce jsem před závodem byla nervózní a bála jsem se, ale zároveň jsem se těšila, i když jsem věděla, že nemám kdovíjakou formu. Vytrvalostně jsem na tom dobře, ale rychlost a sílu jsem po porodu ztratila.
Kdy se vrhnete na vaší hlavní trať 800 metrů?Vůbec nevím, zatím nemám domluvený žádný závod.
Na mistrovství Evropy v Göteborgu už jste pomyslela?Zatím vůbec. Ráda bych se tam podívala, ale nejsem si jistá, jestli bych jela, kdybych jen těsně splnila limit. To by bylo jen na rozběh, navíc bych musela na týden od malého. Potřebovala bych stabilně běhat kolem dvou minut, na výlet by se mi tam nechtělo.
Nechala jste si něco poradit od atletických kolegyň-maminek?Konzultovala jsem to se Zuzkou Hlavoňovou i Šárkou Kašpárkovou. Nějaké rady jsem dostala, i když jsme každá z jiné disciplíny. Pro mě už teď nejsou závody tak podstatné, když vidím malého, tak si z případných atletických neúspěchů těžkou hlavu dělat nebudu.
Vy jste začala s tréninkem jak dlouho po porodu?Pět týdnů. Jsem teď asi na podobné úrovni jako před třemi lety, kdy jsem se vracela po operaci zad.
Kolik sezón ještě máte v plánu?Letošní určitě, pak si to rozmyslím podle zdraví a výkonnosti.
