Rubriky:

Atletika

Chyba? Ne, zkušenost, říká Hejnová o bývalém kouči. Teď se nechá začarovat

23. července 2017 07:01 - Nymburk

Turbulentní trenérské změny, návrat problémů s achilovkou… Start sezóny měl pro překážkářku Zuzanu Hejnovou k ideálu daleko. Jenže teď na své tradiční základně před vrcholnou akcí v Nymburce srší optimismem a londýnský útok na třetí zlato z mistrovství světa už se nezdá být tak vzdáleným snem.

 

Abdeljalil Bounhar, ČTK/AP

Tolik vás povzbudilo vítězství na Diamantové lize v Rabatu a letošní maximum 54,22?

S každým tréninkem se cítím lépe, přišlo to ve správný čas. Místo závodů v Monaku jsem se rozhodla udělat pár kvalitních tréninků tady, a ještě si zaběhnu třístovku překážek v Chebu.

V Nymburce jste tento týden bez trenérky Dany Jandové, která je na evropském šampionátu juniorů s vícebojařkou Janou Novotnou. Nechybí vám?

Já jsem hrozně ráda, že tu mám na trénincích Helču Fuchsovou (5. z olympiády v Sydney 2000 na osmistovce). Dana byla nešťastná, že mě na posledních důležitých trénincích neuvidí, ale to se nedá nic dělat. Janička měla vrchol sezóny, potřebuje ji tam a já to tu zvládnu. Není se čeho bát, jsem pod dohledem. (úsměv)

Trénink Dany Jandové si hodně pochvalujete, v čem vám sedí?

Ona nad tím hodně přemýšlí. Řešíme tepovou frekvenci, ráno si měřím laktát, aby věděla, jestli nejsem moc unavená a může mi dát těžší trénink. Hodně se tím zabývá, na což jsem nebyla u žádného trenéra zvyklá.

Jak si vedla v sezóně na 400 m př. 
26. 5. Eugene 4. místo (54,50 s)
8. 6. Řím 4. místo (55,27 s)
6. 7. Lausanne 5. místo (54,59 s)
16. 7. Rabat 1. místo (54,22 s)

Pojí vás i kamarádský vztah. Dá se říct, že máte i větší volnost, co se týče skladby tréninků, zatímco předchozí trenéři Dalibor Kupka a Falk Balzer byli autoritativnější?

Dana je taky autorita a já ji poslouchám. Spíš ona z toho měla respekt, jak nikdy netrénovala dospělé svěřence, vždycky se ptá, jak se cítím. Už přišla na to, že není rozdíl, jestli trénuje mládež nebo dospělého, akorát se pohybuje v jiných časových relacích, případně váhách, jinak je to postavené stejně. A i když jsme kamarádky, v tréninku je pro mě autorita.

Váš bývalý německý kouč Falk Balzer vytrvale po vašich závodech umisťoval na Twitter ne zrovna lichotivé komentáře k vaší trenérce…

Teď po Rabatu nic nenapsal?

Dokonce i po povedeném závodě v Rabatu napsal: „Bez šance, DJ“. Štve vás tato nekolegialita vůči trenérce, nebo nad tím už mávnete rukou?

Já se tím netrápím. Dana z toho byla ze začátku špatná, byť ji všichni říkali, jak je to hloupé, když s tím ani nemohla mít nic společného. Teď už vidí, že se zlepšuju, trénink má smysl. Jsem přesvědčená, že kdybych u něj zůstala, čtvrtku neuběhnu. Na můj vkus jsem málo běhala, trénovala do rychlosti, přitom mojí devízou je vytrvalost, kterou potřebuju oživovat.

Berete s odstupem půlroční angažmá u Balzera jako chybu?

Neberu. Byla to zkušenost, viděla jsem, jak trénuje někdo jiný.

Balzer také v jednom ze svých tweetů zmiňoval, že u něj vás achilovka nezlobila, zatímco teď se potíže vrátily.

Ale to není pravda, u něj mě bolela taky… Přes zimu byla dobrá, ale to bývá většinou, protože se dlouho běhá v botách, a ne tak rychle. Ale hned jak jsme jeli na Kanáry, zase mě bolela.

Nemáte obavy, jak v Londýně noha zvládne zátěž tří běhů v krátkém čase?

Teď musím zaťukat, je nejlepší za poslední dobu. Zrovna jsem si říkala, jak je skvělé běhat bez velké bolesti. Cítím to, ale nebolí mě ráno, nemusím ji rozcházet… Zase se vyplatilo, že jsem vydržela a trpělivě se achilovce věnovala.

Máte dva tituly mistryně světa. Jdete po zlatém hattricku, nebo by vás v Londýně potěšila jakákoliv medaile?

Beru jakoukoliv medaili, holky budou dobře připravené. Ale ta sezóna je taková zvláštní, nahoru dolů. Někdo vyběhne rychle, v dalším závodě je o sekundu pomalejší…

Hlavně u Američanek. Co jste říkala na jejich úžasné výkony v domácí kvalifikaci?

Tam běhají vždycky jinak, nevím proč. Je to pro ně první vrchol, ale musely mít i ideální podmínky, protože takový závod nikdy v historii nebyl. Pak přijely do Evropy a jejich časy byly zase standardní. Ale rozhodně je nepodcením, nejvíc z nich sázím na Littleovou.

Ze špičky jste nejzkušenější, v posledních letech je vaší devízou i psychika a na velkých akcích rozhoduje vedle připravenosti právě hlava. Spoléháte i na ni?

Spoléhám. Naladěná jsem dobře, psychika jde ruku v ruce s fyzičkou a připravená jsem taky. Londýn mám ráda, už jen to, že se mi tam vždy dařilo, dělá strašně moc. Teď se ještě nechám od Helči Fuchsové poladit a začarovat. (úsměv)

Jak Helena Fuchsová čaruje?

Má takové kyvadlo, kterým čaruje a čistí energii, aby byla pozitivní a vše negativní se mi vyhýbalo. Já jsem na to hrozně citlivá a vždy to cítím. A také tomu věřím, jinak by to nešlo.

Jste rozhodnutá, že budete závodit i v příští sezóně?

Asi jo. Příští sezónu bych ještě chtěla zkusit s Danou, protože mě to baví a také ještě nemám evropský titul.

Další rok je opět mistrovství světa, pak olympiáda…

To už je hodně daleko. Záleží, jak budu zdravá, odrazuje mě, když mě začne bolet achilovka, je psychicky náročné se zase vracet zpátky. Když se mi daří, atletika mě baví, ale jakmile mě něco bolí, říkám si, že už toho mám také dost…

Trenérka Jandová už s dalším rokem počítá? Nejprve jste se domlouvaly zatím jen do konce této sezóny.

Ona mi pořád vyhrožuje, že spolu budeme jen do konce sezóny. Ale spíš ve srandě, už plánujeme i podzim, tak myslím, že si mě nechá. (úsměv)

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika