Článek
Diack tak reagoval především na dopingový nález olympijského vítěze a spoludržitele světového rekordu v běhu na 100 metrů Justina Gatlina, jenž byl pozitivně testován na testosteron. "Pro náš sport je to katastrofa," uvedl Diack na tiskové konferenci v Göteborgu den před startem mistrovství Evropy.
Šéf světové atletiky se domnívá, že atlety už hrozba dvouletého dopingového trestu tolik nestraší, proto by měl být postih již při prvním přistižení dvojnásobný. "Tímhle směrem se chceme vydat, je to názor celé rodiny IAAF. Doping nechceme, proto pro nás není problém vrátit se ke čtyřletému trestu," uvedl Diack.
IAAF již čtyřletý trest praktikovala v letech 1991 až 1995, nicméně po podpisu světového antidopingového kodexu, na němž se shodla většina mezinárodních sportovních svazů, byl jako základní trest při prvním dopingu stanoven dvouletý distanc. "Když se k nám nyní připojí i ostatní federace, jen to přivítáme. Když ne, půjdeme sami," doplnil svého šéfa viceprezident IAAF Helmut Digel.
Zákaz startu na čtyři roky by se podle návrhu IAAF měl týkat nejvážnějších provinění jako užívání steroidů či krevního dopingu, zatímco například postih při braní stimulantů by nemusel být tak tvrdý.
Případ Gatlina, jemuž vzhledem k druhému provinění hrozí doživotní trest, podle Senegalce Diacka výrazně pokazil image atletiky. "Byla to pro náš sport hodně špatná publicita. Jsme v těžké situaci. Naši sponzoři a televizní stanice nyní musejí vědět, že problém dopingu bereme vážně," naznačil Diack, co také vedlo IAAF k myšlence zpřísnění trestů za doping.
