Rubriky:

Atletika

Vrabčáčku, leť, četla si na lahvi. A Vrabcová mezi Afričankami letěla pro rekord

8. listopadu 2017 07:34 - Praha

Praha, Rio, Londýn a New York. Kvarteto maratónských vystoupení přineslo Evě Vrabcové-Nývltové pestrou směsici zážitků. „Každý závod měl něco do sebe, ale výsledku New Yorku si cením nejvíc,“ má bývalá běžkyně na lyžích jasno po nedělním sedmém místě v konkurenci hvězdných Afričanek, navíc v osobním rekordu 2:29:41.

 

RunCzech/Jim Moberly

Už samotný start, kdy jste stála uprostřed první řady mezi hvězdami, byl jistě zážitek.

Bylo to super. Jen jak jsme startovaly půl hodiny před ostatními, ani mi to nepřišlo jako tak velký závod. Stálo nás tam nás třicet, kluci běželi později, tak to bylo komornější. Při závodě tak pro mě bylo příjemnější, nedocházelo ke kolizím, nemusely jsme bojovat o pozice…

V New Yorku se osobní rekordy často neběhají. Věřila jste, že by váš mohl padnout?

Absolutně ne, ani jsem až do cílové rovinky o rekordu netušila. Já byla překvapená už tím, že jsem skoro třicet pět kilometrů bojovala o vítězství, to se mi na lyžích nestávalo ani první kilometr. Příjemná změna…

Trochu domova jste si přinesla do New Yorku na lahvičkách s občerstvením, kde jste si napsala motivační vzkazy i třeba nápis „Vrabčáčku, leť!“

Vždycky si něco napíšu, teď jsem se řídila tím, co na mě při závodě lidi občas křičí. A asi na třech občerstvovačkách jsem si ty hesla pak i přečetla.

A jaká byla odměna po závodě? Těšila jste se na nákupy, nezmohla vás únava?

Únava došla, ale na nákupy došlo taky, hlavně ve Victoria Secret. (úsměv)

I v New Yorku ve vás ožily lyžařské vzpomínky, když jste potkala někdejší americkou soupeřku Liz Stephenovou.

To byla naprostá náhoda, cestovala na závody do Evropy a ubytovala se ve stejném hotelu. Obě jsme to obrečely, to bylo neuvěřitelné setkání…

Do New Yorku jste letěla den po teroristickém útoku na Manhattanu, bylo to na atmosféře závodu znát?

Před odletem přišel mail, že se nemáme bát, vše je zabezpečené a nic se nemění. I na technické poradě se o bezpečnosti mluvilo, ale jinak to znát nebylo, lidé se chovali jakoby nic. Spíš já jsem měla nepříjemný pocit, že lidé přišli o život nebo o příbuzné a my jdeme běhat.

Jaké máte teď závodní plány? Otevře vám úspěch v New Yorku dveře?

Teď si dám šest týdnů volněji, aby se tělo dalo do pořádku. Přišly nabídky na Boston a Londýn, ty jsem musela odmítnout, jsou příliš brzo a já chci běžet na mistrovství světa (v půlmaratónu ve Valencii) a Evropy (maratón v Berlíně). Ale určitě bych si nějaký maratón kategorie Majors ráda zaběhla, prý jsou nejhezčí v Bostonu a Tokiu… A přes zimu se postavím určitě i na start nějakého malého lyžařského závodu, na to se těším.

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika