Ani bolest vám někdy nemůže zabránit vyhrát

Kdybych neměla naběháno ze zimní haly, nevím, z čeho bych zejména střední tratě vůbec dala. Beru s sebou tedy speciální bandáž, pár metrů tejpovacích pásek a regenerační válec. Počítám s tím, že poběžím spíše se ctí a ve zdraví, než honit výkony za každou cenu. Loni jsem vyhrála svou věkovou kategorii a byla druhá i celkově „bez rozdílu vah", letos si dávám za úkol se celkovým pořadím raději nezabývat. Na šedesátce běžím jak se zataženou brzdou, přece jen se o tu nohu bojím – čas 9,25 ale zase nebyl tak špatný.

Patnáctistovka také nedopadá špatně a 5:27 je dokonce o vteřinu lépe, než loni. Na čtyřstovce (66,55) téměř vyrovnávám loňský čas a zároveň i svůj osobák po čtyřicítce. Jsem za ním jen o 18 setin vteřiny. Mezi starty poctivě regeneruji – střídavé sprchy, nohy nahoru a k tomu válec, a musím přiznat, že dříve jsem to vskutku opomíjela. Večer jsem se ještě překonala a vlezla do nedalekého jezera. Ono když je ouvej...

Nespalo se mi příliš dobře, místo sladkého spánku probíhá intenzivní rozhovor mezi hlavou, duší a všemi částmi těla. Nejvíc s těmi postiženými. Zapřisáhla jsem se, že jak přijedeme, opravdu si dám klid a vyléčím to tentokrát pořádně – jen když to ještě těch pár startů vydrží. A slib tentokrát splním. Vděčím tělu i všemu mezi nebem a zemí za ty výkony, které se mi zatím podařily. Druhý den na stovce dokonce překonávám osobák – samozřejmě ten po čtyřicítce a s ohledem na to, že sprinterkou specialistkou jsem byla ještě v minulém století. Sprinty ale mezitím vystřídaly maratony.

Čas 14:52 mne překvapil více než mile. Trojka je trochu provázená obavami. Přes dvanáct minut to prostě pro mě není běh. Letos jsem ji „šla", z tohoto pohledu opravdu jen šla, jen jednou. Tak si nastavím na hodinkách tempo na 11:59, a jedu jen podle tempomatu. Je mi jedno, že ztrácím za posledním – tento běh je dosti silný. Udržím a dobíhám za 11:54. Normálně by mne tyhle časy neuspokojily, ale letos jsem to neměla jak naběhat.

Nezbytná regenerace, po osmistovce se objednávám na masáž. Osmistovku mi predikce hlásila kolem 2:36, bylo z toho 2:34. Noha nebolí, ale podcenit se to rozhodně nedá. Dvoustovka bude do silné únavy na začátek třetího dne. Nervosvalová koordinace tu bere za své, je to zrádné a nevyzpytatelné. Předloni jsem si na ní natáhla sval, loni jsem ji prolétla pod třicet. Letos jsem ji prospala jak Šípková Růženka.

I přes poctivé rozcvičení si připadám jak praštěná kládou. 30,66. Hlavně ve zdraví. Blíží se pětka. Na tu se každý táhne, únava dělá své. Neběží se mi až tak špatně a po opatrném začátku se mi daří zrychlit a mírně stahovat některé soupeře, ale po dvou kilometrech se ozývá ta noha a tak sice tempo tolik neztratím, ale vyhledávám jakýsi „antalgický" běh, zkrátka takový pohyb, v němž to nejmíň bolí – s bídou to natlačím do cíle pod 21 minut.

Možná, že bych byla v cíli o dvacet vteřin rychleji, ale to mi je teď jedno. Odpajdám na výškařskou duchnu a jen doufám, že to nepraskne. Když s tím můžu aspoň trochu jít, hop s tím do studené sprchy a další regenerační kolečko. V kategorii vedu poměrně s přehledem, zbytek mi stačí prakticky jen odklusat. I celkově jsem v top ten. Vážně se těším na ten klid potom a počítám s tím, že pár týdnů vyměním běh nejvýš za kolo. Takhle jsem nikdy neuvažovala, takže to už muselo být... Kilometr průměrně, ale spokojená za 3:27. A zase v péči místních fyzioterapeutek.

Vlastně už nyní vím, že i kdybych konečnou desítku vůbec neběžela, zůstala bych klasifikovaná v desetiboji a stále by mi to na vítězství v kategorii „40" stačilo. Jen nerada ale něco vzdávám a tak uvidím. Vyrazím volněji - a buď zrychlím, nebo dopajdám. Dopajdala jsem v čase o pět minut pomalejším, než na který bych nyní měla, ale celá. V celkovém pořadí to nakonec znamenalo šesté místo a součet 6638 bodů. Letos byla konkurence poměrně silná. Hned u bufetu beru pytlík s ledem, ani nejdu klusat. Při desítce téměř za 49 minut jsem vlastně už vyklusaná. I když v nejbližší době nechci běh ani vidět a čeká mne na Fyzioklinice léčení, už nyní se těším do Hranice na další ročník!