Hlavní obsah

Extrémní ženy podávají extrémní výkony. Jsou i v Čechách

Praha

Extrémní sporty a výzvy byly ještě před pár lety převážně výhradní doménou mužů. Jenže svět se dere vpřed. A to všude a doslova. Různorodých běžeckých závodů se tak účastní i ženy. Ultra patří i jim. Dát tělu poznat více než 42 kilometrů, navíc i v horách, je dnes už normální. Být na trati i 24 hodin, není problém.

Foto: Facebook: Mira Rai

Ženy se ultra nebojí, naopak, baví je a je jich stále více.

Článek
Fotogalerie

Slavná série Ultra-Trail du Mont-Blanc v Alpách přitahuje na 10 000 běžců pro různé vzdálenosti každý rok. V posledních letech vzrůstá zájem něžného pohlaví více než u mužů. Ve Spojených státech zase ženy nyní tvoří téměř třetinu ultramaratónského pole.

„Úplně se to ve mně chytlo, jen jsem cítila, že to je v mé krvi. Neumím vysvětlit tu krásu, svobodu," řekla pro server abc.net.au běžkyně Ann Trasonová, která prestižní americkou stomílovku Western States 100 vyhrála celkem čtrnáctkrát.

Tato legenda zlomila na dvacet světových rekordů. Její největší sláva patřila už minulému století, ale horské ultra milovala. „Jen tak běžet, někde strávit noc a vrátit se ke svému autu jinou cestou, to je moje oblíbená věc na světě," svěřila se.

Chlapi terčem vtípků

S přibývajícím počtem žen se objevují i vtípky. Jako tento. "Čím delší závod, tím větší šance pro ženy." Narážka na fakt, že dámy prostě více vydrží. Při maratónu v Sydney nejlepší ženy obvykle doběhnou dvacet minut za mužským vítězem. Při ultra by tedy měl být rozdíl ještě větší. Není to vždy pravda. Při Western States 100 se Trasonová dvakrát umístila na celkovém druhém místě mezi všemi bez rozdílu pohlaví.

Šestapadesátiletá Ana Braga-Levaggiová dokončila osm nejtěžších 100 mílových závodů v USA. Její manžel je zase vášnivým cyklistou, podporuje jí. Společně s dcerami jde o rodinnou sportovní záležitost. „Ultra běh nás spojuje," přiznala.

Své ultra mají i v Austrálii. Do Modrých hor se sjíždí ročně tisíce lidí na padesáti a stokilometrové tratě. Podél australského pobřeží se běhá i distance 240 kilometrů, kde mají běžci maximálně 46 hodin na dosažení cíle. Muži i ženy.

Tenis, fotbal, hokej. Tady hraje důležitou roli věk, pokud nepočítáme tedy démonického Jaromíra Jágra. Při běhání ultra toto neplatí. Běžci okolo padesáti let a špičkové výkony nejsou výjimkou. Zde nejde o rychlost, ale o vytrvalost, která se s věkem tak rychle neztrácí, naopak buduje. „Vytrvalost tělo získá za delší dobu, přizpůsobí se a je silné. Starší jsou také více psychicky odolní," myslí si Meghan Arbogastová, pro kterou nebyl problém uběhnout 160 kilometrů týdně.

Když se otázkou stává věk

Přesto věk nezastavíte, s ním přichází i otázky. "Existuje hodně čtyřicetiletých a padesátiletých žen. Přesto to stále dělají, běhají a přemýšlí, jestli by neměly zpomalit, přesto nemusí přestat. Záleží jen na nich," řekla Arbogastová.

Mezi vynikající a výjimečné patří i Pam Reedová, která uběhla 300 mil bez spánku a je držitelkou amerického rekordu v šestidenním maratónu, když dosáhla na 490 mil. Také dokončila dvacet triatlonů - dvacet Ironmanů!

Mezi zaryté běžkyně patří i Češka Lada Zrzavecká, která rovněž propadla ultra závislosti. Její výkonnost se vyšplhala k takovým výkonům, že reprezentuje Českou republiku ve skyrunningu za Czech Skyrunning Team. „Moje první ultra bylo na Dni cesty 2013, tam jsem běžela v kuse 50 kilometrů, abych zjistila, že jsem převážně pěšky schopná ve zbývajícím čase urazit ještě 78 kilometrů. Kdo by si pak nepomyslel, že na to má talent, že? Tak jsem ho tedy nezahodila a příští rok dala na jaře a na podzim na stejné akci cca 150 kilometrů za 24 hodin," řekla před časem pro běhani.sport.cz.

Reklama

Související témata: