Hlavní obsah

Chvála černého bezu - pročistěte dýchací cesty

Praha

Bez černý (sambucus nigra) je u nás hojně rozšířený keř, jehož velké okoličnaté květy krémové barvy a charakteristické vůně nelze přehlédnout. Jeho využití je přepestré – od domácí kuchyně a lékárny až po výrobu hudebních nástrojů. Co nám tento keř všechno může nabídnout a jak to nejlépe zpracovat?

Foto: Profimedia.cz

Černý bez zaslouží pochvalu.

Článek

Květy obsahují léčivé látky, které rozpouštějí hleny a hodí se tak při akutních i chronických onemocněních dýchacích cest. Příznivě působí rovněž na trávení a mají diuretické (močopudné) účinky. Osobně si v tomto období vždy nasuším pořádnou zásobu na všechny ty kašlíčky, rýmičky a indispozice podobného druhu. Přidám k tomu dále šalvěj, mateřídoušku, jitrocel (list), a pokud se zadaří, i podběl či diviznu (květ). Je z toho skvělý čaj, s nímž elegantně odpráskneme všechny nežádoucí nánosy z dýchacích trubek. Je-li hůře, popíjíme ještě minerálku Vincentku a tekuté kolostrum, a farmaceutické koncerny na nás mnoho nevydělají. Suší se nejlépe v sušičce na ovoce, květům tak zůstane jejich barva a nezhnědnou.

Květy si dále můžete naložit (macerovat) a udělat si z nich bezinkový sirup, rovněž jako mocného spojence v domácí lékárně a ředěný pak i jako chutný nápoj, nebo bezinkovou limonádu. Zatímco je sirup při dobrém skladování celoroční záležitost, limonáda je typickým sezonním pitím. Sezonu si lze trochu prodloužit vyhledáváním květů z rostlin, které vyrostly ve stínu, na kraji lesa a podobně, i když už jinde odkvetly. Pokud už ale u vás odkvetlo úplně všechno, nezoufejte a počkejte si koncem léta na plody – rovněž k výrobě šťávy, ale i třeba likéru či vína. Syrové je ale určitě nejezte, pokud byste si právě nechtěli zaběhat. A to hodně rychle, ale jinam. Obsahují látky sambucin a sambunigrin s projímavými účinky, které se však dozráním a povařením ztrácejí. Listy a kůru z podobných důvodů raději také nejezte, i když ty vás díky svému typickému pachu nejspíše lákat nebudou. Dříve ale lidé věřili, že tato rostlina působí preventivně proti dobytčímu moru, proto ji vysazovali v blízkosti stájí a chlévů. Výhonky mladých rostlin zase měly mírnit bolest zubů.

Jak na bezinkovou limonádu? Vezmeme asi 12 květenství a velký hrnec (4-6 litrů). Nalijeme vodu, nadrobíme a nasypeme droždí po celém dně. Nemícháme. Nasypeme cukr, rovněž rovnoměrně po dně. Pro odměření beru skleničku s objemem cca 200 ml. Taktéž nemícháme. Vložíme květy tak, aby byly ponořené, pokapeme citronovou šťávu a necháme 24 hodin v chladném místě. Poté květy vyjmeme, přecedíme a plníme do připravených PET láhví. Ideální k rychlé konzumaci – v lednici vám limonáda sice několik dní vydrží, ale pracuje dále a namísto její charakteristické sladko-bezové chuti byste cítili už jen to droždí. A necháte-li ji v teple, je větší kandidát k výbuchu snad už jen burčák.

Na sirup potřebujeme rovněž velký hrnec, ale květů více: 40-60. Ty vložíme do hrnce s vodou a necháme v chladném místě tři dny. Poté si připravíme druhý velký hrnec a 5 kg cukru. Macerát rozdělíme do dvou hrnců – přidáním cukru totiž značně nabude na objemu. Zamícháme a zahříváme, ale ne do varu – jen do vytvoření pěny. Pro konzervaci vmícháme do každého z hrnců po malém sáčku kyseliny citronové. Pěna se vyčistí. Necháme pomalu vychladnout a klidně druhý den pak sléváme do připravených lahví. Skladujeme v chladnějším místě, ideálně ve sklepě.

Bezinkové květy lze také jíst. Stačí je jen obalit v těstíčku z vajec a mouky a osmažit. Podobně takto můžete zkusit i květy akátu, které kvetou ve stejný čas. Mají malinko odlišnou chuť, pro někoho jemnější, pro jiného naopak více aromatickou.

Až přiběhnete a budete se chtít něčím zklidnit, zkuste si ze dřeva černého bezu vyrobit píšťalku. Slovenští sousedé jej využívali k výrobě fujar a při troše času a šikovnosti si můžete vyrobit v našich podmínkách i nástroj didgeridoo.

Reklama

Související témata: