Hlavní obsah

Maratony škodí? Vědci přinesli nové důkazy o tom, že takové tvrzení bylo mylné

Praha

Američtí vědci provedli velice zajímavý výzkum, který práci některých jejich kolegů staví na hlavu. Ještě před několika lety byly ve Spojených státech sportovní časopisy a magazíny o zdraví plné varování, že příliš mnoho běhu může škodit. Podobné zprávy se občas objevovaly i u nás. Nechali jste se také vystrašit? Nejnovější poznatky ale podobné úvahy vyvracejí. Pohybu prý nikdy nemůže být příliš. Jak je to možné?

Foto: Profimedia.cz

Vědecky potvrzeno: Trénovat příliš mnoho nelze!

Článek

V první řadě se zlepšily a zpřísnily podmínky sběru dat. Mnoho obsáhlých studií o rozsahu desítek tisíc lidí totiž vycházelo z dotazníků vyplňovaných přímo probandy. Někdy ale může být velký rozdíl mezi tím, co lidé napíší nebo zaškrtnou, a objektivní skutečností. Dalším problémem bylo, že studie dokládající údajnou škodlivost „příliš častého" pohybu (usuzovalo se, že běhání více než 30 km týdně je pro dlouhodobé zdraví jedinců stejně škodlivé jako vůbec žádný pohyb) vycházely ze zkoumání sportovních návyků. Ty každý rovněž může vnímat odlišně a také různě interpretovat.

Východiskem nové studie bylo měření VO2max u všech probandů. Odpadnou tak nepřesnosti v různých interpretacích otázek a odpovědí v dotaznících, ale hlavně tato veličina zachycuje hned dva důležité aspekty rozhodující o tom, jaké máte či budete mít zdraví. VO2max udává, kolik nadechnutého kyslíku dokážete zpracovat ve svých plicích a krví jej poslat ke pracujícímu svalstvu. Hodnota pak zcela věrně odráží ony sportovní návyky a zároveň do statistických analýz zapracovává také genetiku. Někdo totiž necvičí skoro vůbec, ale díky zděděným faktorům má (alespoň na nějaký čas) výbornou fyzickou kondici. Někdo zase naopak cvičí poměrně hodně, ale na jeho kondici se toto neodráží nijak rychle ‒ opět kvůli genetice. Z jiného pohledu VO2max, jednoduché číslo udávající objem zpracovaného kyslíku v mililitrech na jeden kilogram hmotnosti za minutu, předkládá dobrý obrázek o tom, jak jsou na tom vaše plíce, vaše srdce a váš oběhový aparát.

Mimo jiné se rovněž ukázalo, že hodnota VO2max je ještě lepším měřítkem pro určení pravděpodobnosti dožití určitého věku než například sledování vysokého krevního tlaku nebo zlozvyku kouření. Kdo má zkrátka vyšší VO2max, ten se pravděpodobně dožije déle, takto jednoduché to nakonec je. Tedy minimálně podle posledních amerických výzkumů. Z vědeckých statistik dokonce vyplývá, že by bylo velmi účinné, kdyby lékaři při pravidelných prohlídkách naše VO2max sledovali. Napovědělo by jim to o naší kondici mnohem více než v současnosti sledované hodnoty tlaku a podobně.

Vědci si dali práci a hodnoty zpracovaného kyslíku průběžně měřili na vzorku 37 000 lidí. Data ukázala předpokládaný výsledek, že čím vyšší je VO2max, tím delší je pravděpodobná délka dožití. Když se vědci zaměřili i na ty nejtrénovanější z celého vzorku, špičkové sportovce s mnohem více odběhanými kilometry, než bylo původně diskutovaných 30 týdně, nenašli žádnou známku toho, že by u nich hodnoty klesaly. Naopak, opět platilo vyšší VO2max = pravděpodobnost dožití vyššího věku. Z tohoto pohledu není možné „sportovat příliš". Větší fyzička je ekvivalentem delšího života i na nejužší špičce sportovců.

Přibližně dvě procenta nejvysportovanějších jedinců měla pětinovou pravděpodobnost předčasného úmrtí než zbytek. Nejvysportovanější čtvrtina zkoumaného reprezentativního vzorku má tuto pravděpodobnost stále ještě třetinovou. Záleží samozřejmě na každém jednotlivci, jeho přístupu a přesvědčení. Jedna věc je ale jistá: Je mnohem, mnohem, mnohem pravděpodobnější, že se budete hýbat příliš málo než příliš hodně.

Reklama

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články