Hlavní obsah

Kompenzujte veslováním

Praha

V dnešní době snad už nikdo nepochybuje o tom, že samotný běh je čas od času přeci jen třeba doplnit nějakým tím jiným pohybem, jinou fyzickou aktivitou. A dát zabrat i jiným svalovým partiím, než které jsou zaměstnávané během. O zpevňování jádra, hlubokých stabilizačních struktur už je snad nadbytečné hovořit. Co by se tak k tomu našemu pobíhání hodilo?

Foto: Profimedia.cz

Veslování přijde vhod jako zajímavý doplněk, ale i jako alternativa k běžeckému tréninku.

Článek

Jednou z těch lepších možností je veslování. Nemusíte mít zrovna apartmán na vltavském nábřeží a v pronajaté garáži v loděnici ukrytý vlastní skif. Pro naše účely postačí veslařský trenažér. Nemusíte si jej ani pořizovat domů a zabírat tak v obýváku místo nejdůležitějšímu členu domácnosti, totiž plazmové televizi s velkou úhlopříčkou. Veslařský trenažér najdete v každé dobré posilovně.

Veslařský trenažér pomůže provětrat vaše plíce a kardiovaskulární systém zase trochu jiným způsobem. Do pohybu zapojíte nejen nohy, ale také paže, břišní i zádové svaly. Řekněme, že veslařský trénink je takový více celostní, a tudíž běžcům velmi prospěšný. Známý trenér a ředitel Běžecké školy Miloš Škorpil k němu poznamenává: „Veslařský trenažer mi vyhovuje mnohem víc než běžecký pás. Je to dobrá alternativa k normálnímu tréninku. Zapojím celé tělo a vliv na mou fyzickou kondici, potažmo běžeckou výkonost, je plně srovnatelný s běžeckým tréninkem."

Kromě všech velkých svalových skupin zapojíte do tréninku také hlavu. Odjezdit na trenažéru třeba 40 minut s pohledem často upřeným do bílé zdi posilovny je psychicky poměrně vyčerpávající.

Jak na něj?

Uvelebíme se na pohyblivé sedátko (pozor, u dobrých strojů je skutečně velmi živé), řádně připneme nohy pomocí nártních pásků. Zpočátku si nemusíme nastavovat žádný velký odpor, stačí decentní. Uchopíme symetricky držadlo a rozjedeme lekci v relaxovaném tempu o frekvenci 20-25 záběrů za minutu. Záda držíme rovně, žádné hrbení.

Věděli jste že:
Miloš Škorpil svého času vesloval na vzdálenost 100 km za 8:49:40 hodin a maratónskou vzdálenost dokázal na trenažéru ujet za 3:12:47?

Zabírají nejprve největší svalové partie, takže nohy. Využijete nejen celkovou vytrvalost, ale také výbušnou sílu. Až v závěrečné fázi pohybu dolních končetin připojíme práci trupu a na závěr dotáhneme pohyb pažemi. Pohyb je plynulý, netrhaný a plynule na sebe navazují i jednotlivé záběry. Na rychlost nebo nastavování vysokého odporu zpočátku nemyslete, soustřeďte se raději na kvalitu vykonávaného pohybového vzorce. Pokud sedíte na opravdu dobrém přístroji, patrně máte přímo před obličejem také displej s údaji o čase, ujeté vzdálenosti a mezičasech na nastavenou vzdálenost. Napoprvé to nebudou moc užitečná data, ale po pár trénincích patrně budete moci pozorovat zlepšení a růst kondice.

PŘÍKLAD TRÉNINKU:
Jednou za týden jako kompenzační cvičení.
* Zkuste zvládnout 10 kilometrů za 40 minut nebo méně.
* Pokud patříte mezi spěchátory, dejte si 500metrové sprinty s dvouminutovým odpočinkem, 6-8 opakování.
* Alternativní trénink Miloše Škorpila obnášel 20x400 metrů.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články