Hlavní obsah

Lyžař, který se kochá Alpami, ale bojuje s hmyzem i se ženami

Praha

Před pár dny hájil české barvy na mistrovství světa v klasickém lyžování ve švédském Falunu. Přípravu na vrchol sezóny běžec na lyžích Dušan Kožíšek rozhodně nepodceňuje. Nejde ale pouze o lyže, součástí jeho přípravy je i běhání. Na klasických asfaltových silnicích však na dvojnásobného bronzového medailistu z mistrovství světa v letech 2005 a 2007 rozhodně nenarazíte.

Foto: SLČR/Radek Petrášek

Dušan Kožíšek při týmovém sprintu na MS.

Článek

Jak velký prostor zaujímá ve vaší přípravě běhání?

Záleží vždy na každém sportovci, jakou přípravnou metodu upřednostňuje. I já mám běhání jako součást tréninku, ale víc se asi věnuji běhu na kolečkových lyžích, případně jízdě na kole.

Které vzdálenosti vám při běhu vyhovují?

Mám rád krátké i dlouhé vzdálenosti. Sprinty mám vyloženě jako součást tréninku a na dlouhých trasách se zase rád kochám okolím, zejména pak na vrcholcích hor. Nejdelší trať, jakou jsem běžel, je půlmaratón.

Chodíte si zaběhat i rekreačně?

Určitě se rád proběhnu, ale času není mnoho, takže mám běh spojený vždy s přípravou jako takovou. Ale je vidět, že to není moje stěžejní disciplína. Nejsem tak vyběhaný, takže kolikrát zápasím nejen sám se sebou, ale i s nejrychlejšími ženami. (smích)

Vyrazíte ven i za špatného počasí?

Když je hezky, tak se člověku samozřejmě chce víc ven. Ale zrovna při běhání mi ani proměnlivé počasí nevadí. Pokud to není dlouhý trénink, kde hrozí prostydnutí, tak mi déšť nebo vítr ani tak nevadí. Když jde o lehký běh, je to v pohodě. Já ale stejně preferuji spíše podzimní studenější počasí. Je to lepší, než běhat v létě, když je velké teplo, člověk se potí a ještě ho k tomu otravuje hmyz. Na chladnější počasí při běhání nedám dopustit.

Běháte raději venku nebo nepohrdnete ani běžeckým pásem?

Běžecký pás občas využiji hlavně v posilovně, vlastní doma nemám. Pravdou je, že tolik na něm ale nenaběhám. Když mi však hraje do uší nějaká pěkná muzika, tak je i běhání na pásu nakonec příjemné.

Jakou muziku si rád pustíte?

Přiznám se, že jsem většinou líný nahrát si do telefonu nebo mp3 přehrávače nějakou konkrétní hudbu. Takže pak spoléhám na rádio. Jako kulisa je to moc fajn. Často jsou písničky proložené také zprávami, takže se zároveň něco zajímavého můžu dozvědět. A když takhle běhám v cizině a zprávy jsou v cizím jazyce, ještě se v něm můžu zdokonalit.

Běháte raději sám nebo s nějakým parťákem?

Využívám obě možnosti, záleží na mém momentálním rozpoložení. Většinou v rámci přípravy běhám sám, přemýšlím si, soustředím se. Takže kdy je možnost přidat se ke skupince, jejíž tempo můžu zvládnout, rád běžím i s ostatními. Člověk si může popovídat, a to je vždy příjemná změna oproti sólovému běhu.

Jaký běžecký terén vám vyhovuje?

Mám hrozně rád běhání na vrcholcích hor. Třeba v Alpách na hranici Rakouska a Itálie. Krásné je to například v italském průsmyku Passo Tonale. Když běžíte po hřebenech úzkými pěšinkami, je to nádherné. Máte kolem sebe neskutečně krásný výhled na všechny strany. V takové kulise dokážu běžet i tři, čtyři hodiny a pořád mě to baví. Takovéto horské vrcholky, ať už jsou kdekoliv, jsou prostě neuvěřitelné.

Reklama