Hlavní obsah

A Česko běží: S Bejkem jsme založili běžecký klub

Příbram

Loňský rok byl v mém případě z běžeckého hlediska rokem nejzajímavějším a nejlepším. Důvodů je celá řada, ale zmíním ten nejdůležitější – založení běžeckého klubu. Bylo koncem května loňského roku a při jednom z rozhovorů s mým kamarádem Bejkem (tak mu všichni říkáme) jsme se rozhodli založit klub.

Foto: Archiv autora

V Příbrami se nezahálí.

Článek
Fotogalerie

Kamarád Bejk tak chtěl učinit už dříve, ale nezbýval mu na to čas. Nebo že by možná čekal na toho pravého nadšence do běhu, jako jsem já, s nímž by do toho šel? Ať už to bylo jakkoliv, naše nadšení a láska k běhu rozhodla. Jak se ale klub bude jmenovat? Chtělo to něco, co bude originální, zkrátka název, který tu ještě nebyl a to se zdál být těžký úkol.

Avšak moc dlouho to netrvalo a při jedné ze společných cest z Plzně to kamarád Bejk vymyslel. Prostě „Vyběhej se". Původ názvu hledejte v tom, že jsme si řekli, že každý má své problémy a starosti a potřebuje je vyběhat, resp. vyběhat se, takže tak.

Hlavním cílem našeho klubu tedy bylo (a stále je) sdružovat lidi, kteří rádi běhají, prostřednictvím výběhů a dalších akcí. Jelikož většina z nás bydlí v Příbrami, či blízkém okolí, zaměřili jsme se na hledání běžců z těchto míst. Zejména kvůli tomu, abychom se mohli vídat a podnikat akce, ale v podstatě jsme otevřeni komukoliv. Máme členy, kteří bydlí i dále.

Přátelství s Burim

Klub jsme oficiálně spustili symbolicky 1. 6. v 16:00 prostřednictvím naší facebookové stránky a ohlasy a podpora přátel nás mile překvapily. Do klubu se kromě mě a Bejka přidal i můj táta, což je super. Další členové na sebe nenechali dlouho čekat. Brzo jsme se spřátelili s jedním výborným běžcem z Březnice, kterému říkáme Buri. Po prvním závodu za náš klub jsme začali pracovat na potisku našich triček logem klubu. Vpředu máme logo a vzadu přezdívku, jako je to na různých sportovních dresech.

Každý si navíc může zvolit barvu loga a i velikost nápisu, protože jsme tomu ponechali určitou svobodu. Nechtěli jsme stejné „uniformy", jelikož každý z nás je přece jiný, takže jsme se nechtěli v tomto svazovat. V létě se tu a tam setkali členové klubu a šli si zaběhat do krásných krajin Brdské vrchoviny (okolí Pilské a Lázské vodní nádrže, Tok, Třemošná apod.). Na konci léta jsme běželi poprvé s potisklými tričky známý Baroko maraton a na něm získali do klubu dalšího člena, úžasnou běžkyni Míšu, které říkáme Vinnetou.

Podzimní závody již byly ve znamení našeho klubu, protože jsme nabrali další členy, kteří jsou zároveň milí a zábavní lidé, např. Honzu, kterému říkáme Gonnz nebo jeho přítelkyni Kiku. Zkrátka kdo k nám přišel, ihned zapadl a o tom to je. Účast našeho klubu na závodech Brdského běžeckého poháru na Příbramsku byla hojná a snad vždy jsme měli někoho na bedně v ženské kategorii, díky našim dvěma členkám Míše a Zlatce, což je skvělé.

No a my chlapi jsme se dostali i do top 20 a při dobrých dnech i do top 10. Nutno podotknout, že další tým z Příbrami byl překvapen tím, jak jsme se objevili, a i když mezi námi panuje jistá rivalita, je to na přátelské a sportovní úrovni a vždy se s nimi rádi pobavíme. Hlavní však byl a je ten pocit, kdy jsme jeli na závody jako parta a závodili za jeden klub a navzájem se podporovali, hecovali a žertovali. Ono žertování a vůbec smysl pro humor je v našem klubu jeden ze základních pilířů. Kolikrát člověk ztrácí přehled o tom, zda to je pořád vtip, nebo to dotyční myslí vážně!

Na podzim jsme také spáchali dvě akce po závodech a to pod názvem „pozávodní posezení". Večeřet a bavit se s tak fajn lidmi je prostě balzám na duši. Člověk zapomene na své starosti a skvěle se pobaví s lidmi, se kterými si rozumí, nejen přes společný zájem. Dobrým nápadem bylo udělat tréninky na dráze, kde jsme se v září a začátkem října scházeli.

Společné nedělní výběhy

Ty se zkracováním dne a přibývající tmou přirozeně přeměnily na night runy, které od té doby každou středu v Příbrami pořádáme. Střídáme se ve vymýšlení trasy městem a užíváme si jeho večerní podobu. Přidávají se k nám i naši přátelé, co v klubu nejsou, což je fajn. Že je při tom velká legrace, snad nemusím připomínat. V neděli se konají společné výběhy, většinou do krásných krajin Brd, které jsou delší, hlavně přes zimu, takže si člověk i trochu zamaká.

Náš běžecký klub „Vyběhej se", vnímám jako druhou rodinu. Všichni v klubu jsme si sedli jako lidé a to je hlavní. Od legrácek na závodech přes výběhy až po společné večeře, to vše snad nejen mě ale i ostatním v klubu přináší radost a příval pozitivní energie, kterou ve svých životech potřebujeme.

V současné době je nás 8 a stále hledáme nové členy, resp. fajn lidi, kteří s námi budou běhat, a máme již pár zájemců. Plánujeme další akce a uvidíme, co nám budoucnost přinese. Budeme však především makat, abychom byli lepší jak na závodech, tak i před sebou samými. Ale nezapomeneme si to zároveň užívat s humorem nám vlastním.

Reklama

Související témata: