Hlavní obsah

Není atletický typ. Když ale Rybíz zavelí, Šlesingr vlítne do lesa

Praha

O běhání má naprosto jasno. „Je to pro mě tréninkový prostředek,“ říká dvaatřicetiletý Michal Šlesingr, jeden z nejlepších českých biatlonistů. Z letošního světového šampionátu v Kontiolahti si přivezl zlato ze smíšené štafety a navrch další tři umístění v elitní desítce. Doma má však kompletní sadu světových medailí: stříbro a bronz vybojoval už v roce 2007 v Anterselvě ve sprintu, respektive vytrvalostním závodě.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Michal Šlesingr v cíli stíhacího závodu ve Vysočina areně.

Článek

Běháte často?

Podle tréninkového plánu, který sestavuje Rybíz (šéftrenér Ondřej Rybář). Na jaře poměrně dost. Určitě máme tři běžecké tréninky v týdnu.

Jak takový běžecký trénink biatlonisty vypadá?

Rozhodně neběháme žádné krátké běhy ani sprinty, věnujeme se spíš vytrvalosti. Naběháme okolo patnácti kilometrů za den.

Dal byste si třeba půlmaratón?

Ani ne, mě běžecké závody vyloženě nelákají. Nejsem atletický typ, ani typ člověka, kterému se běží lehce. Pro mě je to opravdu spíš tréninkový prostředek, protože při běhu si hodně zamakám. Ale upsal jsem se teď ke štafetě při Pražském maratónu, takže tam se půjdu proběhnout. Jde o nějakých deset kiláků.

Vzpomenete si, kolik kilometrů jste uběhl v kuse?

Myslím, že to bylo něco kolem 28 kilometrů. Ne, vlastně ne. Loni, jak jsem byl zdechlej, tak když jsem znovu začal trénovat, jeden z mých prvních běhů byla třicítka kros tréninkově.

Michal Šlesingr
přezdívka: Boušek
narozen: 3.2.1983, Ústí nad Orlicí
bydliště: Letohrad
zaměstnání: sportovní instruktor
výška a váha: 180 cm, 75 kg
klub: SKP Jablonec nad Nisou
Mistrovství světa
stříbro 2007 Anterselva, sprint
bronz 2007 Anterselva, vytrvalostní závod
zlato 2015 Kontiolahti, smíšená štafeta
Mistrovství Evropy
stříbro 2008 Nové Město n. M., vytrvalostní závod
bronz 2008 Nové Město n. M., sprint
bronz 2008 Nové Město n. M., štafeta

Jaký terén nejraději volíte?

Po asfaltu určitě neběhám, dávám přednost něčemu měkkému. Nezvládl bych ani kroužit někde dokola po stadiónu, to určitě ne. Nejradši jdu někam do lesa.

Máte oblíbenou trasu?

U nás, kousek za barákem v Letohradu. Vlítnu do lesa, proběhnu všechny lesní a polní cesty, co tam máme. Už tam mám své okruhy. Vím, jak dlouho mi ten který trvá.

Během závodní sezóny se taky někdy proběhnete?

Ano, ale jsou to jen takové dvacetiminutové výklusy – většinou chodím běhat ráno.

Rozpumpujete tak své tělo?

Jak kdy. Nedělám to tak, že bych se vždycky musel jít proběhnout. Někdy, když cítím, že se mi nechce a že té energie nemám nazbyt, tak ani nejdu.

Reklama