Hlavní obsah

Byl na čtyřech olympiádách. Snil, ale zažil drsné probuzení

Praha

Poznal atmosféru čtyř olympiád, byla pro něj čest reprezentovat svoji zemi. Maratónec Hendrick Ramaala z Jihoafrické republiky sice vyhrál slavný maratón v New Yorku, slavil i další úspěchy, jenže na olympiádě se nikdy nevešel do desítky. Jak sám přiznal, nebyl moc týmovým hráčem.

Foto: nedbankrunningclub.co.za

Hendrick Ramaala z Jižní Afriky vyhrál slavný maratón v New Yorku, na olympiádě se ale nikdy nevešel do TOP 10.

Článek

„Když jsem závodil v New Yorku a Londýně, běžel jsem za sebe. Když jsem byl na Hrách, byl jsem na svoji zemi hrdý, to mě dostalo," tvrdí dnes čtyřiačtyřicetiletý atlet. „Nebyl jsem jediný jihoafrický maratónec, který bojoval o dobrý výsledek na olympijských hrách. Gert Thys (2:06:33) a Ian Syster (2:07:06) se také nepředvedli v nejlepším světle," řekl pro server allafrica.com.

Dalším faktorem, který mohl ovlivňit i jeho výkon, bylo počasí. Ve většině případů jde o horko a velkou vlhkost, což běžcům na výkonu nepřidá. Poté rozhodují jiné záležitosti. „Nevyhraje nejrychlejší, ale nejchytřejší," připomněl muž, který vyhrál maratón v New Yorku a Bombaji, oba v roce 2004. Také vybojoval dvě stříbra na půlmaratónské trati na mistrovstvích světa v letech 1998 a 1999.

„Vše se změnilo, když získal zlatou olympijskou medaili Josia Thugwane při maratónu v Atlantě roku 1996. Po jeho výkonu jsme věřili, že my také můžeme vyhrát, protože jsme jihoafričtí maratónci. Brzy jsme ale pocítili drsné probuzení," přiznal konec snu Ramaala, který je nyní trenérem v Nedbank Running Clubu.

Nejlépe 12. místo na olympiádě

Dva jeho chráněnci nastoupí za Jižní Afriku v Riu. Ano, poběží maratón jako jejich sportovní učitel. Snem každého je vyhrát, být první, zažít pocit, který drtivá většina lidí na této planetě nezažije. I toto chtěl Ramaala, měl výsledky, ale nikdy se pod pěti kruhy nevešel do desítky. Zklamání? Nejlépe dopadl tento běžec v roce 2000 v Sydney, kde obsadil časem 2:16:19 hodiny 12. místo.

„Určitě to nebylo kvůli nedostatku snahy, dělal jsem, co jsem mohl, přál jsem si být nejlepší, ale byl tu tlak reprezentovat svoji zemi, navíc na nejprestižnější akci na světě. Najednou jsem byl součástí týmu. Budu upřímný. Nedokázal jsem se vypořádat s očekáváními, a to zejména proto, že jsem se nikdy nepovažoval za dobrého týmového hráče," přiznal atlet, který nyní bude věřit svým následovníkům. Maratónky nazují Nzima a Gongqa.

„Jsou to nováčkové, poběží poprvé na olympiádě. Neočekávám vítězství, ale chci, aby ukázali ty nejlepší schopnosti. Poté, co se stane, to se stane. Kdo ví, jeden může skončit v první desítce," dodal trenér. Pokud by se tak stalo, žák by předstihl svého učitele...

Reklama

Související témata: